Mezi řádky

Báseň do nostalgie laděná
lavička podzimem opuštěná
krajina halí se do ztracena
mezi řádky si člověk vzpomíná

na lásky trpké i ty co hladí
jak potůček třpytivě si pádí
život utíká, ztrácí se mládí

mezi kamením si poskakuje
zpomaluje se, pak utišuje
s řekou až k mořm dalekým si pluje

v té slané spoustě kapek zaniká
od nikud zase plyne do nikam

mezitím cit radostí a slastí
mnohokrát i pády do propastí

člověk si vzpomene tak, mezi řádky
že by nevracel životu nic zpátky...