Myšlenky

hluboká noc
měsíc je pánem
dešťové kapky
krajinu napájí

mé tělo znavené
si vystačí s málem
však myšlenky hladové
klidu mi nedají

a proto nespím
chystám hostinu
na prohnutých stolech
změť otazníků

doufám jen
že žádnou z nich neminu
všechny je nasytím
a dočkám se díků

v podobě odpovědí
v podobě cest
třeba jen náznaku
jak život uchopit

skrze pasti a nástrahy
nechám se vést
daleko od lží
jenž mohly mě polapit

vstříc ranním paprskům
pln nových nadějí
s pocitem vítěze
po těžkém boji

jestliže ne
spát navěky raději
přec do lesa nesmí
ten kdo se bojí