Zařiďte poslední vernisáž
/
Jsem chabrus na srdce
ale nikde o tom neříkejte
neví to ani moje lásky
které si někam jen tak dočasně zmizely
/až je zase někdy budu chtít a potřebovat/
Vím že přijdou...
jako pokaždé když jsi klečela
s kytkou v ruce
/měl jsem ti ji koupit ve stánku na Václaváku už dávno/
ale ty jsi kytky stále odmítala
Stejně jako mě
Klečíš s těmi stonky v ruce
počítáš lístky
a chceš si mě vzít a odvézt za ruku
/jak slepýho kytaristu
co bez tebe neudělá ani jeden krok/
Chtěl jsem ti toho tolik říct...
Ale je pozdě
dýchají za mě moje lásky
/o všech jsi věděla/
rozhodně zaujalo, navíc, když to píšeš z pohledu muže jako žena...:-)
06.05.2013 13:10:52 | Robin Marnolli