Závislá na vlastní barvě pleti.
Nejdříve Sněhurkou, teď Popelkou chci být.
Však jako z kůže ona, i já smetí,
chci z duše své smýt!
A navzdory všemožnému pozlátku,
i já chci prožít vlastní pohádku.
Nepotřebuji zámek, kočár, zlaté mince.
Chci jednou v dlaních chovat Malého prince!
Nechci štěstí bez práce a bez potu,
jako Liška chci naučit ho životu.
Však bez boje a bez válek,
skončím jako Neználek..
tak tahle mne dostala, romantická s příjemnou melancholií, až trochu roztančená:-)
28.05.2013 21:16:29 | Robin Marnolli