Impuls

Pocit bezmoci.
Nikdo nemůže pomoci
v samotě duší.
Málokdo tuší,
co se v lidské hlavě děje,
když se ze žalu směje
a štěstím pláče.

Každý bývá samotným hráčem
na kolbišti života.
Každý ví,co je samota,
ač přáteli obklopený,
čeká,že se cosi změní.
Pak přijde odumření.

Odumření všech planých vztahů.
Topoření,stahů.
Nestojí to za námahu,
nad hloupostmi si lámat hlavu,
když máš v očích jasnou vizi.

Hej,člověče nebohý!
Ač máš krizi,
sám se postav na nohy.
Jsi drahokam ryzí,
máš skryté zálohy,
tak čiň se.Dotkni se oblohy!

Poznání sebe sama.
Ač junák,či snad dáma,
každý svého štěstí příčinou,
soudnost byla nám všem dána,
Splň svou roli povinnou.
Žij tak,by zůstala stopa.

Štěstí není zlato,ropa,
statky hmotné,prachy.
Je to chvíle,kdy chvěješ se strachy
a přijde kdosi,
co radost nosí pouze tobě.
V každé době!

Pak osud tvůj naplněn.
Život je změněn v krásný sen
a železná obruč zoufalství praská.
Není to úspěch,
co uspokojí tě každý den.
Věř mi,vím to přesně.

Je to láska!