Post-láska

Brutální slečna
s paprsky citronu
místo vlasů
a nečitelným rukopisem slov
v pantomimickém
nočním jasu.

A já, malíř
co srdeční stěny
vymaluje lépe
než přeslazený psí pohled
v hlubokém
duševním sklepě.

Jen tobě ne
ty nosíš masku mrchy
tak nad mými ostatky
vznáší se hladoví supi.

Možná je všechno zbytečné
když láska
navlékne podvazky
a projde se kanálem
s bělásky.

Ještě jednou
naposledy
teď jemněji
zadržím dech
a vnořím se do jehel
s nadějí.