Pro všechny zlomené coury
Pro všechny zlomené coury
Anotace: ...není v tom žádná autobiografie..
Až budu ležet v tom stavu,
podobným komatu,
z alkoholu.
Ty budeš ležet vedle mě.
A já jen ztěží rozeznám tvou tvář.
A budu si přát by tam byla jiná.
Ta kterou chci.
Chci.
Chci.
Chci!
Jedna hloupá ponožka na posteli, čí je?
Vím to?
Nebo jich bylo prostě jen moc.
Počínaje lednem...třicet.
Pořád málo?
Má to důvod?
Sebetrýzeň.
Líbí se mi bolest.
Zvykla jsem si na ni.
Potrestání.
Za co?
Že jsem si kdysi dovolila, mít někoho ráda.
Sebekázeň?
Spolehlivej způsob, jak se nezamilovat.
Ráno ho vypakovat.
A větřit další obět.
Když já sama jsem tou největší.
Hloupost.
Poslední tipující: Kapka, tato22, Metal Lady, Jozef Bojanovský, sluníčko sedmitečné, Niky88, M.V.Jung., Radhuza, Isquieasuus, maliska
Komentáře (7)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk16.08.2013 13:43:38 sluníčko sedmitečné
Trošku vulgární, trošku sobecké, trošku naivní, ale hodně, hodně pocitové. V každé sloce úder co nutí k přemýšlení.
31.07.2013 12:33:02 Jan Voralberg
Věděl jsem, žes to napsala ty už z názvu..
31.07.2013 12:45:35 Loveless
asi se opakuju..
31.07.2013 13:03:52 Jan Voralberg
Opakuješ, neopakuješ, co na tom, každej máme nějakej základ a s tim jdeme, jen jsem prostě věděl, že jsi to ty. .)
