Nejsem nijak zvláštní

 

 

Pořád jsem si něco nalhávala

 

že navždycky zůstanu dítětem

že nepotřebuju zítřky

a pohrdám konvencema

 

a dokážu žít ze snů

 

a najednou se děsím

sebe sama

 

 

 

Nejsem nijak zvláštní

 

 

 

Malá holka, dost možná

nepotřebuju zítřek

ale aspoň naději

 

a dvě paže, co mě obejmou

...

 

 

Hrdinka, co se vším protluče

sama

 

(Po nocích tiše pláče pod polštář)

...

 

 

Kdyby ses mě teď zeptal, jestli si tě vezmu

se slzama v očích ti povím svý bezpodmínečný

ANO

 

Já, která vždycky tvrdila, že se nikdy za nikoho nevdám...

 

 

 

Než jsem poznala Tebe

 

 

 

 

A ty se nikdy nezeptáš

a proto snad ty slzy

 

Možná fakt potřebuju zítřek

 

 

 

Možná jsem

vážně

dospělá

 

...