Sám na Měsíci

Sám

jako na Měsíci
plující krajinou bez rozbřesku
usínám

netuše nic o pozemském trápení
jsem Sám
a samota mi sluší

jen obejmout tvé plné boky

a zavzpomínat

na věci, které se nestaly

ale skoro se mohly stát

odhodit smutky

a nové si k duši přivázat

Slyšet hudbu

a tvůj smích v době sklizně

sladký jako jablka

v ozdobách tvaru třešně

ach, nebýt tak sám

na Měsíci

shlížím na svět

který se mi odcizil

a cítím-li trpkou závist

tak je bezedná...

 

Vzpomínky...

jak lepší by bylo zapomenout

a některé věci jsem již zapomněl

vůni heřmánkového čaje

protože je vzdálená

chuť tvé pokožky

protože mi ubližuje...