Sám
jako na Měsíci
plující krajinou bez rozbřesku
usínám
netuše nic o pozemském trápení
jsem Sám
a samota mi sluší
jen obejmout tvé plné boky
a zavzpomínat
na věci, které se nestaly
ale skoro se mohly stát
odhodit smutky
a nové si k duši přivázat
Slyšet hudbu
a tvůj smích v době sklizně
sladký jako jablka
v ozdobách tvaru třešně
ach, nebýt tak sám
na Měsíci
shlížím na svět
který se mi odcizil
a cítím-li trpkou závist
tak je bezedná...
Vzpomínky...
jak lepší by bylo zapomenout
a některé věci jsem již zapomněl
vůni heřmánkového čaje
protože je vzdálená
chuť tvé pokožky
protože mi ubližuje...
hm...zaujalo, pěkné:-)
08.09.2013 01:23:16 | Robin Marnolli
chuť tvé pokožky protože mi ubližuje..
asi nechápu, ale to je jedno. Mně to nic neříká.
07.09.2013 17:32:45 | jezevec.edward
bože, já mám dneska ale sentimentální náladu... asi si koupím čokoládu a víno a podívám se na nějaký ještě více sentimentální příběh, který mě ujistí, že nejsem až na úplném dně sentimentálně - potravinového řetězce... ale teď začnu tady... na literu... ten nikdy nezklame :)
07.09.2013 17:11:28 | Favi