Cesta po ulici

Cesta po ulici

Anotace: Jednou takhle cestou ...

Viděl jsem na světě spoustu věcí,
některé hezké a zajímavé,
jiné zas smutné z hlouby srdce.

Procházel jsem se po nich krátce,
však vím mnohem víc než vědět mám,
co objevil jsem? Teď povím vám.

Jak slunce vyšlo nad oblaky,
a zahalily ho bílé mraky,
ze západu i z východu,
rozdílu mezi nimi nebylo.

A na ulici pod deštníkem,
seděla velmi stará paní,
hleděla na mě s potěšením,
já však viděl smrt za ní.

Stál jsem nehybně,
nechápal jsem,
proč zrovna ona,
lásky toho tvora.

S pláčem jsem pokračoval,
už ne tak s radostí,
život je nefér,
ach, pryč s tou krutostí!

A za rohem viděl jsem další paní,
ležela na zemi, kolem ní shon,
něco malého držela v dlaních,
poprvé spatřil jsem zrozen život.

Sedl jsem na židli u kavárny,
mlčky se díval a přemýšlel.
Kam všichni lidé pospíchají?
Ty dámy snad nikdo neviděl?

Nevidí, neslyší, jen pobýhají,
neznají radost ani potěšení,
neváží si snad ani života svého
a ze smrti jsou vyděšení.

Vzpomínal jsem na ten úsměv,
neříkal nic, že by se bál.
A přece tam za ní ve stínu stál,
a byl tam i přesto, pořád dál.

Vstal jsem a stále nevěděl jsem,
krok za krokem kráčel jsem dál,
snad přijde den kdy budu stejný,
smrti se dotknu a přesto budu žít v nás.

Za rohem v boční uličce,
štěkal pes a kočka byla za ním,
dívali se na sebe s odevzdáním,
pak odešli každý po svém.

A já se nad tím pozastavil,
bez krutosti, bez lítosti,
bez předsudků ze všednosti,
šel krok za krokem každý sám.

A já stál a stál,
pochopil jsem,
že život je hezčí bez násilí,
těch lidských krutostí.

Po temných stínech byl tu shon,
na balkonu seděla slečna jak zvon,
četla si knihu, tuze tlustou,
neuhla pohledem ani o fous.

Bylo to divné, takový klid,
vždyť musela slyšet toho psa výt.
Sama se přece musela ptát,
co se tam děje? Proč pes štěká?

V posedu s rukou v ruce,
obracela list za listem prudce,
a bez patrného náznaku,
od knihy zrakem se nehnula.

Byla to ukázka lhostejnosti,
vlastnosti vlastní pro mnoho z nás.
Nitka co přetrhá spletené klubko,
nitka co pozvolna ničí nás.

Byl to jen kousek z jedné cesty,
však vydala za život mnohých z nás.
láska, štěstí, radost a starost,
to všem jsem poznal, to vše už znám.
Autor ArchimondS, 03.11.2013
Přečteno 244x
Tipy 1
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Tohle není špatné a divím se že je to bez tipu ..no nic jindy se tu tipují věci který nic moc :(Takže tohle pro mě za zastávku stálo..jistě že bych mohla říct že mi tam občas něco drhlo a nesedělo ale to stejné bych mohla napsat i u sebe ,takže dobrý za tip určitě stojí :-)

03.11.2013 12:07:26 | xoxoxo

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí