Korektura

 

ohořelým klacíkem píšu na stěnu

a když nestačí pokračuji na zábradlí

klacík se neláme jak tužka

ani nezasekne jak klávesnice

 

je to paráda

 

jen ptáci mi kecají do psaní

spletou mne zcela

latě jsou jako osnova

a tak do nich mastím noty,

které neznám

 

je to fuk,

stejně

po prvním dešti bude ta báseň

ta píseň

navždy zálohovaná

v zemi a trávě

 

možná, že na ní vyroste pampeliška

oddenek máty či sedmikrása

jedinou krásu

co pomohl jsem stvořit

 

jen včela vysaje

a zapomene kdo

a neví čím

ji psal

 

jdu spát

 

ráno sedí ptáci na zábradlí

zticha

a bílými tečkami

dopisují

interpunkce a diakritiku