Návštěvnost
POD VÍČKY
POD VÍČKY
POD VÍČKY
předčasné jaro na žižkově
otvírám balkónové dveře světu
kde vzal se v praze tak svěží vzduch?
přivírám oči
vnímám ty povědomé zvuky
ne to není praha
slyším chrchlající motor
to holič jeřábek
jede ulicí na manetu
je mi snad osm či deset let
spálený benzin z výfuku toho stroje
je nejhezčí vůně co znám
co já se jí schválně nadýchal
těch závodních věnců a diplomů
jež měli po domě
pro mne tajemný hrad
v kůlně orchestrión
skutečně pravý
i teď ho slyším hrát
mirek
jeho syn
nejlepší druh mých klukovských let
je stále naživu
/pod mými přivřenými víčky/
blbneme a spřádáme plány
skáčeme ze stromů
honíme pingpongové míčky
jarní vánky
nám hladí umouněné tváře
tam pod rochusem
ve skalách jsme loupežníky
co dnes zvládnu sotva krokem
tenkrát vždy v pokřiku a klusem
bišovka
se starou rozhlednou vévodící kraji
střeží naše vzlety i pády
edelštejn láká k rytířským výpravám
objevujeme mnohem víc
i tajemných žen vzrušující vnady
z fotek od mirkova táty
bez jeho vědomí z šuplíku vypůjčených
pak na kole k rybníku
kousek od polských kasáren
ač stále tam u nás
je to už zcela jiný kraj
konec či počátek slezských rovin
během dne proběháme
klidně půl světa
a řadu staletí
vinnetou čelenky nám splétá
pak z hladomorny tahat princeznu
nakonec v rákosí
stavět si z představ prám
na vlakem zploštělý hřebík
lovit štiku
bez počítačů stále jen v povětří
bez dozoru i beze strachu
desítky amerik objevíme denně
tisíce voňavých okamžiků
jen ještě chvíli mít víčka zavřená
jen ještě chviličku
než dozní ty zvuky zdáli
než ve štolách na příčné
ztratí se poslední ozvěna
jak zlatěnka
vyrýžovaná vzpomínkami
zbloudilými z prošlých dob v předjaří
pak znovu puštěná kamsi na dno
čaroděj čas se směje těm proměnám
holenku vrátit chtěl bys vše zpět?
to se ti víc než na pár chvil nezdaří
buď rád
že ti to vůbec dovolím
zpět můžeš stále hloub se vracet
tam pokladů ti přibývá
čím víc jich však je za tebou
tím méně už na cestě k cíli leží
i k nim tě ještě dovedu
zatím ti protékám mezi prsty
teď hybaj k povinnostem a bdění
buď rád že otevřeš ještě víčka
až sevřeš mě jednou pevně v ruce
pak dokážeš to stěží
Praha, 12.3.2014
http://www.youtube.com/watch?v=eXBdpUwIUYY
Komentáře (20)
Komentujících (8)
Doporučit
TiskSvět plný fantazie, neexistovalo nic, co bychom si neuměli představit, moc hezké cestování časem zpět :-)...
13.03.2014 19:06:29 | Jana B.
Děkuju :-) Nemám příliš ve zvyku se ohlížet, ale občas si takový chvilkový nostalgický návrat s pomocí múzy dopřeju - sám se pak divím, co se z těch dávno zaprášených vrstev dá ještě vymést na světlo boží… A funguje to trochu i jako duševní ozdravovna… ;-))
13.03.2014 21:32:22 | Amonasr
není nad svěží vzduch benzínu...asi se mrknu po nějakém výfuku...
13.03.2014 10:42:37 | enigman
:-D Ty výfukové plyny z Maneta - http://www.sesamoto.cz/minulost/manet_90_typ_90/historie.html - voněly úplně jinak, dokonce ani z tátovy Jawy to tenkrát nebylo ono… Tahle vůně už asi dnes nebude k sehnání… ;-))
13.03.2014 11:09:17 | Amonasr
v hlubině jsou poklady ukryté...děkuji za ni...z.
13.03.2014 06:48:13 | zdenka
Ani se přehlédnout nedají… děkuji za návštěvu… :-)
13.03.2014 08:34:23 | Amonasr
je krásně nostalgická...
12.03.2014 21:39:35 | básněnka
Děkuji - bylo to příjemné cestování časem… to ta radost z přicházejícího jara… :-)
13.03.2014 08:34:03 | Amonasr
...Tak ta je moc krásná,fakt....taková něžná,láskyplná.....uvědomuji si,
že nejkrásnější dětství je plné krásně obyčejných věcí.....takováta
malá i větší dobrodružství,nevinné hrátky a lumpárničky,jak málo stačilo
ke štěstí....krajina,prostor,parťáci,hry,klacky místo mečů,lesní bunkry
místo čtyř zdí,fantazie místo televize.....nekonečný prostor objevování
a úžasu.....Ach jo..../úsměv/.Ji.
12.03.2014 21:31:49 | jitoush
Děkuji – úplně jako bys tam tenkrát byla s námi… :-)
13.03.2014 08:33:11 | Amonasr
...já už jsem taky nějaký pátek na světě.../úsměv/,taky něco pamatuji,
i když zase ne tolik jako Ty.../smích/.Ji.
13.03.2014 16:34:33 | jitoush
:-D No já měl na mysli, jak jsi to krásně vystihla - věk u žen ponechávám zásadně mimo diskuzi, to je u vás naprosto nepodstatná veličina... ;-))
13.03.2014 16:47:31 | Amonasr
....pochopila jsem to/úsměv/.To já jen tak trochu popichuji,přátelsky
a láskyplně,jak já říkám..../úsměv/.Ji.
13.03.2014 19:40:08 | jitoush
vzpomínková... jak rádi se k nim vracíme, k těm, co nám voní, k těm , co úplně ne se moc nevracíme, víme o nich a tiše nás formují a tvarují i třeba k tomu už nikdy...
někdy jsem se vracela s tím, že v minulosti už se mi nic nestane... a pak se nadechla a tvořila to teď, to teď, co za pár okamžiků už bude minulostí s tím rozdílem, že v mých rukách... a tak si vlastně strašně ráda barvím přítomnost... :) krásně napsáno, jsi moc plný krásných slov, myšlenek... krásně brouzdáš a patrně čímkoli sám v sobě...
12.03.2014 20:50:26 | zelená víla
Děkuji za půvabné zamyšlení – srší z něj životní nadhled i jarní naděje… :-)
13.03.2014 08:31:59 | Amonasr
Krásna, zvukomalebná i obrazomalebná :)
12.03.2014 19:07:03 | maryshka
To potěšílo, děkuju :-)
12.03.2014 19:26:18 | Amonasr