Toulky tmou

               svíčky dovoněly
               lístky růží opadaly
               srdce prožraly emoce

                              hladových krys

               hážeme si slova ostrá navzájem
               jako bumerang co vrací se
               do podpásových míst

               jen počkat kdo dřív se trefí...

               tváříme se dešťově
               ponuře - z l e
               ruce nohy a gesta

                               milovat je nenávidět

                               nenávidět milovat

               nakonec
               to ale dopadne vždycky stejně-

               žena   o s o l í
               a muž  p ř i s l a d í