Slza
Na zemi leží tělo,
Ještě živé,
Cítím z něj teplo,
Brzy zchladne.
Lítost mě ostře bodá-
Jaké zklamání,
Snad vůle duši omámí,
Ten pocit strach mi nahání.
Nad tělo se skláním,
Mé pravé já vábím,
Průzračná slza kane mi po tváři,
Jak nevěsta kráčící k oltáři,
Na hrudi mu zůstal krvavý znak,
Kapka putuje do srdce,
Můj spojenec-vrah,
Dech zastavil se prudce
A život ustal.
myslim, ze jsem si necim podobnym prosla... moc pekny, pises moc krasne...
24.02.2007 00:16:00 | sejko_no_pi
Uf... těžké téma... hledat černobílou v nás...kolem nás... a přitom nikdo nejsme černobílý... ;-)
26.01.2007 21:37:00 | Levandule