Perlová dráha

Perlová dráha

Anotace: Bolest snů... a jejich nové starty...

Potůčky snů
vtékají jako sliny
vzteklého psa
do živé rány

A šňůrky dnů
sčítají naše viny
z perel svědomí,
nejsme v tom sami

...

Chlorofyl beru
z náruče přírody,
zelenou dlaní
se hojím

Nohy mám v téru,
však srdce závodí,
na dráze snění
zas rojím

své síly pro zítřky...
Autor Levandule, 26.01.2007
Přečteno 379x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (25)
ikonkaKomentujících (15)
ikonkaDoporučit (2x)

Komentáře

Kytičko, jak budu moci, napíšu. Je skutečná (a chci ji dát jako přílohu), ale už mne to téměř nijak nezraňuje.

06.02.2007 13:38:00 | Mourek

Tolika fantazie a snění, až se z toho pomalu hlava zamotá. Tvé básně jsou příjemnou melodií plné nápaditosti,hlubokých citů a pozitivity. Moc děkuji za hodnocení a komentáře, velmi mě potěšily:-) P.S: To já se mám od tebe co učit smyslná Levandule!

27.01.2007 16:20:00 | Dixie Bechert

A já k té zelené ještě přídám,že mládí má zelenou.

27.01.2007 14:51:00 | Lota

nevysvětluj, to je všechno cítit i bez rozboru...

27.01.2007 13:57:00 | recht

Tak já se Ti, Zázraku, pokusím tu moji báseň vysvětlit:
od Cecilky jsem si půjčila knihu Plamen duše... po letech jsem se zase začetla do románu, který mě hřál u srdce a ve kterém jsem se zase dozvěděla něco nového... např. to, že na ránu se mají položit zelené lístky z louky, je v nich chlorofyl a ten zabraňuje množení baktérií...
Já jsem si toto připodobnila k bolesti ze ztráty snů, k zastavení a hojení této rány a sny jsem tímto znovu nastartovala pro své zítřky... Zelená je barva naděje. Zelená hojí, uklidňuje. Proto to vnitřní sebehojení dlaní přírody... ;-)

26.01.2007 21:41:00 | Levandule

Stačí jen brnknout - jedna o druhé dobře ví.
Velmi rády se samy na šňůrce perly k sobě postrčí.

V chlorofylové zeleni krásně troubějí jeleni :o)
Promiň, to mi jen tak ujelo (nedokázal jsem odolat).

26.01.2007 21:34:00 | Mourek

Děkuju za komentík a co k té básni? Přiznvám jsem dřevo a jen tak něco nepochopím

26.01.2007 19:52:00 | Zázrak

... vy jste tady, holky, vůbec takový živlové ...

26.01.2007 14:28:00 | JardaCH

Jo, Jaruš... a možná je to takhle správně. Nejsem jen něžná, mám v sobě i Tvoji živelnost... ale to snad už víš ;-)))

26.01.2007 12:23:00 | Levandule

Ježiš, Jaruš, děkuji! ;-) ... i tak mi říkají ;-) (nebo zpívají..)
Děkuji všem ;-)

26.01.2007 12:22:00 | Levandule

celá naše Levandulová, a víš že by to byl poetičtější nick, Levandulová....něžná jemná, citlivá...

26.01.2007 12:16:00 | Jarky

:-)))

26.01.2007 12:05:00 | isisleo

... Marcelko, Tvůj děda byl moudrý muž ... :-DDD
... prý budeme RECitovat ...

26.01.2007 11:15:00 | JardaCH

...zrovna jsem se probral ze snu řidiče o udržovaných silnicích ...nezbyl ti kousek nějakého pěkného ...:) ...

26.01.2007 11:00:00 | WhiteSkull

Nové síly pro zítřky ... tak to je opravdu trefné, zrovna toto potřebuji.

26.01.2007 10:45:00 | NikitaNikaT.

... jo Pavle ... chlap bez pupku je poloviční mrzák ... říkaval mi děda ... :-)

26.01.2007 10:45:00 | Marcella

Co blázníš, já ve své skromnosti vím už dávno, že střed vesmíru, pupek světa a pupek můj jedno jsou :-D

26.01.2007 10:22:00 | G.P.

... ale nikdo je nepostrčí ... budou po sobě toužit na koncích šňůrky ... dokud se nerozpadnou ... stářím ...

26.01.2007 09:54:00 | JardaCH

Střed vesmíru! Juchůůů! Jsem v sobě ve středu, v Tobě, Ty ve mně... jo, Pavle, díky Šmudlínkovi prožíváme na své šňůrce vlastně netušené...
(jo, a nejen ve středu ;-D)

26.01.2007 09:54:00 | Levandule

Nebudeme troškařit - je to střed vesmíru!!!
A v obecenstvu to zašumělo...

26.01.2007 09:50:00 | smudlinek

... a střed té šňůrky... co to je? Pupek! A čí? Pupek můj nebo Pavlův nebo světa? ;-)

26.01.2007 09:46:00 | Levandule

...dvě perly co na šňůrce v lásku doufají
každá na druhém konci si tiše zoufají
a čekají
na popostrčení
do středu šňůrky...

26.01.2007 09:27:00 | smudlinek

... na šňůrkách DVĚ perly se houpají
... v lásku doufají ...

26.01.2007 09:09:00 | Marcella

Malíčku, to je bezva, máš pěkný start... až budeš u čísla 999, tak můžeš pracovat na odpuštění... sám sobě ;-)
ZVU (podle robotů) Tě do ráje snů... na startu už stojíš ;-)

26.01.2007 08:55:00 | Levandule

Řekni mi prosím jak se sčítají naše viny. Jsem u čísla 189 a mám pocit, že teprve začínám. Jedna z nejhezčích věcí, jaké naposledy četl, slyšel, viděl. Mé čelo se v úklonu dotýká země. Tak moc se mi to líbí.

26.01.2007 08:41:00 | malíček

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí