Podivné chutě

 

 

 

Občas mám chutě být královnou zlou

Ne Sněhurka, co čeká na prince.

Vysadit do sadu jabloň otrávenou,

z mrtvých si nadělat milence.

 

Trhat a drtit šťastné dny snílků,

plundrovat, pálit vesnice,

na horách skleněných vést zlobří válku,

za sestry mít zlostné Lítice.

 

Zvířetem být co roztrhá Krásku,

či drak jenž sežere hrdinu,

přáteli zvát mordýřskou chásku

Já, mistr chladného zločinu.

 

A pak to přejde...

 

A já se posadím

k oknu své kamnné věže,

vyhlížím na západ,

vyhlížím na východ

záchranu čekám

ba že.