Píseň písní

(posazení na postel)

 

Spadlo mi smítko do oka,

takové, co nejde vyplavit,

ať si kolik chci slz protočím...

(poptáhnutí)

stále mne následuje stín,

nejde od pat odlepit,

nezáleží mu,

jak k světlu se natočím...

 

(nervózní promnutí čela)

 

pod postelí mlaská svědomí,

hodujíc na myokardu...

 

(povzdych)

 

je jedno jak dlouze tu větrám,

vzduch je stále plný nardu.

 

(obejmutí kolen)

 

V hlavně mi píseň písní zní

co zpívalas mi před spaním...

Ani nevíš, jak moc se mi stýská!

Přítelkyně má, Sulamitská.

 

(promnutí očí)