Kostel
Kostel
Je kostel v Loukách opuštěný
v bílé mlze utopený,
v hvězdné noci němě zpívá
tomu, co se na něj dívá.
Hluk okolí nevnímaje
jen když vítr s listím vlaje,
hlídá klidné nitro svoje,
osud přijímá hrdě, vstoje.
Propadá se jistě, tiše
ale duše ještě dýše.
Ve své víře čeká, šedý,
než se pod ním zlomí ledy
až příjde poutník chudý, bledý
by pomodlil se naposledy.
v bílé mlze utopený,
v hvězdné noci němě zpívá
tomu, co se na něj dívá.
Hluk okolí nevnímaje
jen když vítr s listím vlaje,
hlídá klidné nitro svoje,
osud přijímá hrdě, vstoje.
Propadá se jistě, tiše
ale duše ještě dýše.
Ve své víře čeká, šedý,
než se pod ním zlomí ledy
až příjde poutník chudý, bledý
by pomodlil se naposledy.
Komentáře (9)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
já nevěděl že jsi víla...nebo bílá paní :-)
krasně jsi otiskla stopu kostela.
15.05.2014 10:11:14 | Danger
..kostely mám rád. to je úplně jiný svět. hezké. j.c.ben
09.05.2014 20:05:07 | j.c.
...hmm...
09.05.2014 17:26:30 | Slav Milo
To je tajemný komentář, nutí mě přemýšlet co se ti při tom hmm honí v hlavě :-)
10.05.2014 19:52:21 | synanceia
Jen jsem si tak začal představovat tu scénu...
10.05.2014 19:53:19 | Slav Milo
...nebo spíš výjev.
10.05.2014 19:54:32 | Slav Milo