POCTA PRCHAVOSTI OKAMŽIKU
POCTA PRCHAVOSTI OKAMŽIKU
Anotace: Psáno pod dojmy z nádherných obrazů filmového básníka. Esence krásy nepotřebuje barvy ani akci, vystačí si jen se světlem a stínem.
POCTA PRCHAVOSTI OKAMŽIKU
světlo a stín
výřez tváře
prázdná ulice
geometrie balkónů
chvění listí na stromech
osamělý chodec
po pár minutách
jsi tu doma
ten smutek znáš
smutek potemnělých míst
a zhasínání lamp
za rozbřesku
nemá rodný jazyk
ani žádný příběh
je sám o sobě
otisk paměti nás všech
společné paměti těch
co ji nestačili ztratit
přišla sem už s námi
udivené oči
tajemné tvary
teplo kůže
důvěrný hlas
slunce za záclonou
chlad na patách
slzy strachu z neznáma
paměť okamžiku
bez příběhu
paměť lásky
jen teď a tady
bez otráveného koktejlu
jenž teprve nám dají pít
chytáme své příběhy
do děravých sítí
čím víc jich proteče
tím větší prázdno v nás
bože
co jich námi ještě proteče
zrychlující se spěch
PROBOHA PROČ?
pro těkavé příběhy
nevnímáme
světlo a stín
výřez tváře
prázdnou ulici
geometrii balkónů
chvění listí na stromech
osamělého chodce
zbylo jen
zatmění
a
podpis
Michelangelo Antonioni
Praha, 10.6.2014
http://www.youtube.com/watch?v=TZcmTN1cJI4
http://www.youtube.com/watch?v=tSIVwdwEytM
Komentáře (18)
Komentujících (7)
Doporučit
Tiskpro těkavé příběhy, nevnímáme...ano, moc děkuji...opět také za hudbu...a krásné komentáře...z
12.06.2014 14:32:33 | zdenka
Děkuji :-)
12.06.2014 15:08:23 | Amonasr
Naprostá paráda Pepo. Má to nádech starých italských filmů, takových těch ilustračních záběrů, na které se už zapomnělo a najednou se po těch létech dostávají na světlo. Nebo obraz, u kterého se zastavíš a zůstaneš se dívat, až tě sám pozve dál a vtáhne do svého výjimečného, osamělého světa, který je však pro dobrého pozorovatele plný života. A vybral jsi opravdu parádní klipy, skvělá inspirace. ST :O)
P.S: Díky za hp.R
11.06.2014 15:57:56 | Tichá meluzína
Děkuju, Blanko :-) Čím víc se s odstupem dívám na šedesátá léta, tak nehledě k tomu, že jsem je sám vnímal coby puberťák velmi intenzivně a jsou ve mně usazená jako asi ta nejsilnější a nejhlubší vrstva, tak docházím postupně k závěru, že to byl po všech stránkách, včetně umění, vrchol západní civilizace. Od té doby jsme na sestupné trajektorii, pouze až s půlstoletým odstupem jsme si to začali uvědomovat, v době, když už je asi na její resuscitaci pozdě.
Najít klipy, kde by byla jak po obrazové, tak po hudební stránce, zachycená přesně ta atmosféra, kterou jsem chtěl vyjádřit i já, nebylo úplně snadné, tak mám radost, žes to ocenila, udělalo mi to radost :-)
P.S. Není to poprvé, kdy jsem si řekl – když na tom Blanka cosi vidí, musím to taky prozkoumat... ;-) Takže naopak děkuju já... ;-)
11.06.2014 16:43:04 | Amonasr
už ten název je krásnej...
11.06.2014 13:44:16 | zelená víla
Tak děkuju, že jsi nezůstala jen u něj ;-)
11.06.2014 13:53:06 | Amonasr
ne to nezůstala, jen někdy někomu dojdou slova a neví, co by měl říct, když má dojem, že žádný slovo stejně neprozradí pocit, který má v sobě ... je to tolik obrazotvorné a já se snažím vnímat, mám ráda černobílé fotografie, kdysi jsem navštěvovala kurz tvůrčí černobílé fotografie, bylo to fajn, do chvíle , kdy jsem vyfotila pole slunečnic a ten kdo to vedl mi říkal,přidej na oblohu mrak, byl by tam výbornej...a já, ten mrak, tak ale nebyl...on, ale bude to vypadat lépe... a já zklamaně odešla pryč, nechtělo si mi do mého okamžiku, který jsem si zaznamenala, který byl opravdovej vnášet něco, co nebylo a jen pro " okrasu"... vidíš, a teď ani nevím proč to říkám , ale mazat to nebudu... :-) opravdovost, detail, okamžik, mžik... dívat se, nemít oči zavřené a ani se někdy nedívat očima cizích nebo plnit jejich přání či rady... je to přeci naše dívání i vnímání :-)
11.06.2014 14:02:59 | zelená víla
Moc hezky se to čte a říká to nejen o Tobě mnohé, jsem rád, že jsi nic nemazala a bude to trvale tady - se mnou a pro ostatní... Děkuju :-)
11.06.2014 14:07:22 | Amonasr
...a což teprve taková Zvětšenina...:-)
11.06.2014 12:54:34 | Jort
:-D Když já včera koukal zrovna na to Zatmění. Omylem jsem si ho nahrál už podruhé, po pár minutách mi to ale přišlo nějaké povědomé, tak jsem se vykašlal na "příběh" a nechal se opíjet jen těmi skvostnými obrazy. A když jsem se pak trochu vzpamatoval, bylo mi líto to nenechat doznít tím přetavením... ;-)
11.06.2014 13:10:08 | Amonasr
...obdobně si já užívám Felliniho Amarcord...ty obrazy ve spojení s italštinou...neumím italsky a přitom se mnohdy nedívám na titulky a jako bych jim rozuměl...jsou filmy, které není možné dabovat...italský neorealismus je ještě pořád životný...to byla prostě skutečná filmařina...:-)...chápu, že tě to strhlo k poetickému vyjádření...:-)
11.06.2014 13:55:38 | Jort
:-)
11.06.2014 14:05:11 | Amonasr
....při čtení se mi vybavovaly asociace s Kuščinským, Saudkem, Tonem... filmový pohyb ale otevře úplně jiný svět a atmosféru. (Dík za ukázky.)
Nicméně Tvoje báseň mluví čitelným jazykem a dovede zasáhnout i bez videa.
Jemná kolébavá forma ovšem rozhoupává stínové kyvadlo dalších otázek. Třeba
přemýšlím o tom, jak moc se na mé paměti už podepsal otrávený koktejl a zda se ještě dá vystřízlivět...?
11.06.2014 10:00:28 | Pamína
Haló, Pamíno, co ses připojila na druhý konec stejného drátu, spojení je nádherně čisté a přeju Ti podobně čistý den! :-) Stejnou otázku si můžu položit i já a hned si zkusím odpovědět: to střízlivění je asi nekonečný proces, důležité je, se o ně aspoň snažit. A pozor na absťák – z toho už většinou není úniku... /Tobě ale nic takového nehrozí ;-) /
11.06.2014 10:10:12 | Amonasr
Ahóóój na druhý konec sluncem vybíleného města! Ano ano, střízlivý stav je sám o sobě opojný svou čistotou a jiného pak člověk nepotřebuje... jen k němu dospět - možná opravdu stačí uvědomit si prchavé okamžiky, pěkně jeden po druhém, a je to :-) Děkuji, průzračný den i Tobě, Amonasře!
11.06.2014 10:15:23 | Pamína
:-)
11.06.2014 10:26:16 | Amonasr