O KUCHAŘÍCH A ARCHIVÁŘÍCH (a trochu i o volech)

Pokládám si to za čest, děkuju :-)

21.06.2014 17:33:21 | Amonasr

:-))) Ty máš dnes zvlášť imaginativní den, tohle mě fakt bezvadně rozesmálo, díky.... :-D

19.06.2014 22:31:58 | Amonasr

Náhodou je to pěkný postřeh, souhlasím s Tebou. Ono vlastně to vyvyšování i ponižování se plyne myslím často ze stejné příčiny - z nedostatku sebevědomí a zakomplexovanosti.Zdravě sebevědomý člověk nemá potřebu se nad nikoho povyšovat, ale nenechá se ani nikým ponižovat, má k druhým respekt, ale taky ho od nich dtuhých očekává. A naprosto souhlasím, že žít ve společnosti zdravě sbevědomých jedinců by muselo být určitě docela příjemné. To se sice nikdy nestane, ale tu svoji vlastní společenskou jednotku může v tomto směru vylepšit každý... :-)

19.06.2014 21:25:09 | Amonasr

Ty mi dáváš :-D Mně i sudoku trvá někdy celý den! ;-)

Ano spousta onošených výroků má hodně do sebe, ale když je chci občas užít, musím se kolikrát na poslední chvíli zarazit, zejména u Tebou uváděného – neb kdo ho jen tak utrousí, nemusí vysílat pouze signál o sobě, že to ví, ale třeba i o tom, že se sám řadí mezi ty vyvolené, kteří to vědí, vedené Sókratem. A to už je myslím velká troufalost, zvlášť na tak starém ledě... A nemůže mě moc uklidnit ani to, že to zřejmě Sókrates nikdy ve skutečnosti nevyslovil. Protože, co když to všichni nevědí...? ;-)) Díky, ardzuno ;-)

P.S. Ani já bych nevěděl, nebýt Google a Wikipedie:

"Zašel jsem ke kterémusi z mužů podle zdání moudrých, abych buď tam anebo nikde usvědčil věštírnu z nepravdy a ukázal její odpovědi: „Tento muž je nade mne moudřejší, a ty jsi tvrdila, že já jsem moudřejší.“ A tu, když jsem ho prozkoumával – nepotřebuji ho totiž uvádět jménem, ale byl to jeden z politiků, u kterého se mi něco takového stalo, občané athénští, když jsem ho zkoumal a rozmlouval s ním –, nabyl jsem mínění, že se tento muž zdá moudrým, jak mnoha jiným lidem, tak obzvláště sám sobě, ale že moudrý není; a potom jsem se pokoušel mu ukazovat, že se domnívá, že je moudrý, ale že není. Tu jsem si tím znepřátelil i jeho i mnohé z přítomných; avšak odcházeje uvažoval jsem sám u sebe, že proti tomuto člověku jsem já opravdu moudřejší; bezpochyby totiž ani jeden ani druhý z nás neví nic dokonalého, ale tento se při svém nevědění domnívá, že něco ví, kdežto já ani nevím, ani se nedomnívám, že vím; podobá se tedy, že jsem nad něho moudřejší aspoň o něco málo, právě o to, že co nevím, ani se nedomnívám, že vím." (Platón: Obrana Sókrata, překlad F. N.)

19.06.2014 14:35:28 | Amonasr

:-)

19.06.2014 11:52:41 | Amonasr

Milá Zdenko, mám radost, že Tě takto oslovilo to dílko i připojená písnička a za tu člověčinu moc děkuju. V tom slově je totiž obsaženo všechno podstatné, včetně všech slabostí a nedostatků, kterých každý člověk má mraky, ať už to sobě či druhým přizná či ne. V dnešním světě, kdy je módní, cool a „in“ všechny hodnoty relativizovat, tvářit se intelektuálsky povýšeně a nad věcí, z vlastních vnitřních traumat a komplexů (které má do té či oné míry taky každý) dělat výlučnost, jež ho nadnáší ve vlastních očích nad ostatní, a z trpkosti nad sebou samým i druhými dělat (opět sobě přiznaně či nevědomě) kritérium vlastní dokonalosti a modernity, se té obyčejné člověčiny zejména v mainstreamové tvorbě, médiích apod. setsakra nedostává. Mně nedělá úplně dobře, když jsem kýmkoli chválen (tady ani v životě), ale protože si každé upřímně míněné pochvaly zároveň kvůli tomu, kdo cítil potřebu ji vyslovit, výsostně vážím, neumím je tu bagatelizovat a odmítat, ne kvůli sobě, ale kvůli těm, kdo se tak spolu se mnou (u mých děl) a já s nimi (u jejich děl) k čemusi hlásí. A tys to pojmenovala – k té člověčině. A nikdo z nás se tím myslím nechce dělat lepší než je, naopak.

Vím, že mě ten záměrně v komentářích deklarovaný pozitivní přístup k životu v očích mnohých automaticky vystavuje různým podezřením z neupřímnosti. V komentářích se to špatně, i z výše uvedených důvodů, vysvětluje – proto za sebe nechávám promlouvat své texty. V nich jsem to opravdu já a kdo chce, dozví se z nich o mně i to, co není pozitivní a s čím zápasím, někdy úspěšně a někdy ne, i já sám. Když píšu o lidech, píšu tím i o sobě, jsem taky jen člověk. Jsem i ten vůl v této básni. Ale nejen on, tak jako nikdo jiný není nikdy jen volem, ani jen panem dokonalým.

Omlouvám se, opravdu neumím s chválou dobře zacházet. To, co jsem teď ze sebe potřeboval dostat, jsem snad tímto dostal, a Tobě Zdenko ještě jednou děkuju, že jsi mi ten ventil pomohla otevřít :-)

P.S. Na Literu si člověk občas potřebuje v tom meziřádkovém a podslovním čtení udělat menší úklid... ;-)

19.06.2014 11:39:51 | Amonasr

Milá Pamíno, k tomuhle se skoro ani nesluší cokoli dodávat, protože tady už stačí jen mlčet. Tak doufám, že budeš vnímat to souhlasné ticho, co se teď ode mne rozprostře...

18.06.2014 23:44:37 | Amonasr

Blanko, v životě to chodí přesně tak, jak píšeš. Co já těch nabubřelých panáků už potkal a čím víc nabubřelý, tím ve skutečnosti větší neumětel a vůl, nehledě na to, na jakém postu zrovna sedí - a že to může být hodně vysoko, klidně i nejvýš. Lidé, kteří něco skutečně dokážou, jsou přesně takoví, jak to popisuješ – obyčejní, skromní, přátelští, na nic si nehrají, protože to zkrátka nemají zapotřebí. Dík za to, že jsi, jaká jsi, kámoško Blanko ;-) Praha zdraví Brno! To se taky tak často nevidí, ne...? Náhodou, mám v Brně víc přátel a dobrých známých, a pošťuchovat se, to samozřejmě jo, ale kamarádství je mnohem víc – to je nad tím... ;-)) Takže i já děkuju za to, že Tě můžu mezi ně počítat, vážím si toho :-)

18.06.2014 23:34:30 | Amonasr

A víš Jitko, že jsem si po napsání uvědomil přesně to, že archivářům dlužím aspoň jednu sloku, že totiž můžou být taky skvělí kuchaři a to pak je panečku teprve bašta. No, ono by to zase bylo o kus delší, tak jsem moc rád, žes to hned první větou připomněla za mě. Holt ani báseň nemůže být encyklopedie :-D A na to další už můžu jen podotknout, že líp bych to nenapsal – vnímám to úplně stejně. A to je právě fajn, že Tě ty texty motivují k takovýmhle odezvám, to si jen lebedím a spokojeně pobrukuju, co pěkných myšlenek se mi tu vždycky nakupí od Tebe a jiných vnímavých duší... Děkuju :-)

18.06.2014 23:12:27 | Amonasr

Ale je COOL se tak tvářit... ;-)

18.06.2014 17:56:48 | Amonasr

Možná by i stačila... ;-) Díky Jorte :-)

18.06.2014 17:48:03 | Amonasr

Juliene, už jsem to tu jednou od Tebe četl, ale sem si to sedlo jako prdel na hrnec, díky! :-))) Vnímám samozřejmě především ten vícero dloubavý charakter a to je podle mého gusta, na tom si pochutnám vždy... ;-) Každopádně v Tvém podání je každý citát i přes Tvé mládí oním skvostem... ;-)
A děkuju :-)

18.06.2014 17:46:46 | Amonasr