Návštěvnost
ROZVOD
ROZVOD
Anotace: Jen pro jistotu – většinou svých textů nepíšu kroniku mého vlastního života...
Sbírka: V ÚSTRANÍ KARNEVALU
ROZVOD
když táta
poprvé
zmlátil mámu
před mýma očima
byly mi čtyři
nevěděl jsem
jak na něj
přivolat
zlého draka
v deseti
kdy už dávno
mlátil i mě
jsem mámu
požádal
o rozvod
s ním
odmítla
prý
kvůli nám
v patnácti
jsem se rozvedl
s oběma
kvůli nim
Praha, 25.6.2014
http://www.youtube.com/watch?v=EAW75VnUj5E
Komentáře (57)
Komentujících (17)
Doporučit
Tiskjen pro jistotu...ale ...stejně není dětství jen bílá pohádka
30.06.2014 17:03:18 | básněnka
A pokud by mi to někdo tvrdil, ne že bych mu třeba nevěřil, ale říkal bych si, jak paměť umí být krásně milosrdná... ;-)
30.06.2014 17:37:02 | Amonasr
Noooooo, zvláštní paradigma..., ještě že nejsi rozcpolcená osobnost....:o))) nebo ano?
30.06.2014 14:12:53 | ardzuna
Odborně se posoudit neumím, ale pocitově ve mně vyvolává rozpolcenost představu rozpůlenosti. Já se ale cítím nejmíň rozčtvrcený... :-D
30.06.2014 14:21:15 | Amonasr
Je to krásné, ale nevěřím tomu... a nevím proč... a to mě štve... hlavně proto, že to musím číst několikrát... Ta nejistota - je svazující..:)
:D
28.06.2014 11:59:21 | Favi
To je Tvoje právo. Mně to zase nepřipadá krásné... ;-)
28.06.2014 12:07:13 | Amonasr
Je to krásné...:) fakt :) podívej se pořádně :)
28.06.2014 12:08:53 | Favi
Asi bych se musel dívat Tvýma očima... :-) Ale možná, že v tom poznáváš ovlivnění Tvým stylem a to Ti nebudu vymlouvat - ten se mi líbí a proto jsem se jím nechal ovlivnit. Ale to jsem Ti přiznal už u své Kacířské, kde to začalo... :-D
28.06.2014 12:19:22 | Amonasr
Ale já nemyslím styl... nebo co se týče psaní... mluvím o obsahu... proboha, trochu mi věř, ty buzno ...:D
PS: promiň, to je myšleno s láskou .. :) zeptám se tě... je možné získat ženské srdce, pokud na to nemáš dost prostředků?:)
28.06.2014 12:23:54 | Favi
Ale Favi, to přece nemá s vírou nic společného - já Ti věřím, jen nemám ty Tvé oči.
ad P.S. Já jsem se získáváním ženských srdcí neměl nikdy žádný problém, můj problém byl spíš v tom, že jsem si je nemohl nechat... ;-) A peníze v tom nehrály nikdy žádnou roli, tak asi to bude případ od případu - to by ses měl zeptat raději u skutečných odborníků... :-D
28.06.2014 12:51:15 | Amonasr
nerozumíme si... poprvé mám ten pocit...:)
28.06.2014 12:54:38 | Favi
Pokud je to poprvé, tak to není špatné skóre - čas od času se to stane každému s každým.. :-)
28.06.2014 12:58:22 | Amonasr
někdy bych si přál, abychom si přáli všichni to stejné... Bylo by to hezké... užij si sobotu... PS: prej to je den před dnem, kdy bůh odpočíval...:)
28.06.2014 13:01:16 | Favi
Utopie jsou prý nebezpečná věc, tak pozor na ně... ;-) Taky Ti přeju pěknou sobotu! :-)
ad P.S. Jo, už jsem to taky zaslechl, ale myslím, že to záleží i na konfesi. Tak pro jistotu odpočívám už i dnes :-D
28.06.2014 13:06:05 | Amonasr
Silné téma, velmi dobře zpracované. Oddechla jsem si, že to alespoň není o tobě.
27.06.2014 21:38:59 | iluzionistka
Nechtěl jsem tu dávat smajlíky, ale tohle si beru trochu osobně a musím se na Tebe vděčně usmát - :-) No tak samo, že jsem se tam taky malinko mihl, ale o mně to skutečně není. Je to o těch, kterým a kvůli kterým se to děje každou chvíli ledaskde a vůbec jsem netušil, že by to mohlo vyvolat až takový ohlas, který podle mne říká především jedno - děje se to nám všem, kterým to není jedno. A to je pro mě pocit, který už popsat neumím a vlastně ani nemusím. Liter je moc fajn místečko.
27.06.2014 23:20:29 | Amonasr
S tím souhlasím, jsou tu fajn lidi :)
29.06.2014 18:43:44 | iluzionistka
silné...připomněl jsi mi chvíle, kdy jsem já sama chodila bosá ve střepech a ty rány bolely... bolelo hledání sama sebe, bolela úcta, bolely otázky proč, bolela důvěra.. byly chvíle, kdy jsem ve všem viděla a cítila jen lítost a já neskutečně toužila po opravdovosti...našla jsem ji, naštěstí, tak jako jsem našla sebe samotnou... jizvy se zahojily, zůstaly, ale už nebolí, jen mi ukazují, že určitými cestami se nedám, byť tu první jsem si sama nevybrala...nyní již tu volbu mám...vybírám si lidi ve své společnosti, hledám a nacházím... snažím se předávat dál... a díky této cestě první jsem kým jsem a i když dělám chyby, někdy se seknu nebo někdy řeknu, co mi mrzí, následně se omluvím, vím kým jsem a vím, že být mám... :-)děkuju
přeji těm, kterým někdo uštědřil šrám, který si s sebou nesou napořád, aby našli sebe a jejich cesta již byla jen svobodnou...
27.06.2014 13:04:22 | zelená víla
Pěkně a pravdivě psané, co více říci.:-)
27.06.2014 13:21:13 | Jeněcovevzduchukrásného
Souhlasím, kéž by si tato slova zelené víly přečetli všichni, kteří to potřebují, aby je to posílilo. Hlavně v dětství člověk potřebuje vědět, že v tom není sám a že z toho vede cesta. Že ono světýlko na konci tunelu někde svítí a nemusí to být zrovna autogen. Za to světýlko právě na tomto místě ani neumím dostatečně poděkovat. Děkuju...
27.06.2014 14:16:02 | Amonasr
Je to tak.:-)
27.06.2014 15:40:50 | Jeněcovevzduchukrásného
Docela silné čtení..
26.06.2014 21:47:11 | Krysařka
Vážím si toho, že to na Tebe tak zapůsobilo...
26.06.2014 22:05:58 | Amonasr
Udělal jsi dobře.Oni si Tě jednoduše nezasloužili.
26.06.2014 20:21:08 | Jeněcovevzduchukrásného
Sice to není z mého života, ale jinak máš pravdu... ;-)
26.06.2014 20:23:10 | Amonasr
Jasný.No, nějak jsem nevnímal tu anotaci, (možná proto, že to bylo skoro jako z mého dětství a byl jsem asi zamyšlený) a vrhl se rovnou na báseň.
26.06.2014 20:29:14 | Jeněcovevzduchukrásného
;-) To nic - není podstatné, o kom konkrétně to je. Je to o všech, kteří z toho něco zažili nebo zažívají a s Tvou reakcí naprostou souzním...
26.06.2014 20:34:38 | Amonasr
Věřím přísloví - co tě nezabije, to tě posílí.No, a mě to jak se zdá, díky Bohu vyšlo.:-)
26.06.2014 20:38:50 | Jeněcovevzduchukrásného
Ano, to je ta lepší varianta. Ne každý si ji ale zvolí...
26.06.2014 20:43:53 | Amonasr
Prý každý máme na výběr, zvolit si co chceme, ale myslím, že někdy v životě, ani tohle nemusí vždy platit.Život je prostě pestrý zázrak.
26.06.2014 20:48:29 | Jeněcovevzduchukrásného
Tak to je...
26.06.2014 21:30:55 | Amonasr
Bezděky jsem si vzpomněla na svého vlastního tatínka nebožtíka. Nikdy ani maminku, ani nás neuhodil, naopak nás miloval jako nic na světě...
Přiznám se, přečetla jsem si báseň už ráno. A celý den mi seděla v hlavě...
26.06.2014 18:56:42 | Elisa K.
Eliško, není v životě štěstí, které by nebylo někdy vyváženo smutkem. Zpravidla si to člověk s tou největší intenzitou uvědomí, až když o ně přijde. Ale i smutné nebo trpké zkušenosti, zrovna jako ty hezké, se dají zúročit anebo promrhat - vždycky záleží jen na nás samotných. A na Literu se to zúročení dá poznat i v textech - třeba jako v těch Tvých. V nich totiž je Tvůj táta stále s Tebou a my ostatní ho dokonce vidíme. Moc bych si přál, aby podobní tátové byli vidět i z mnoha jiných veršů mnoha jiných zejména budoucích básníků...
26.06.2014 19:32:05 | Amonasr
Asi jedno z nejaktuálnějších témat. hudbu bych takovou do tebe neřekl, nicméně soudím, že je pečlivě vybraná, neboť její depresivní charakter a klip k námětu naprosto sedne.
RM.
26.06.2014 18:04:15 | Robin Marnolli
Díky Robine - máš naprostou pravdu, vybíral jsem poměrně dlouho a cením si Tvého uznání i v tomto směru...
26.06.2014 18:53:59 | Amonasr
....hodně drsné,ale bohužel je to realita v některých rodinách,i když
v této souvislosti se mi ani nechce používat slovo rodina,protože ve mně
evokuje láskyplné prostředí....Jen mi řekni,co Tě "popíchlo" k napsání
této básně?Pokud to není tajemství.Ji.
26.06.2014 17:33:00 | jitoush
Impuls byl víceméně nahodilý, ale i když nepíšu o sobě, snažím se pochopitelně psát o tom, o čem aspoň trošku něco vím a ne jen z televize...
26.06.2014 18:53:06 | Amonasr
Také se mi z ní sevřelo srdce.
26.06.2014 14:37:37 | danaska
Kéž by se sevřelo i těm, kterým by se sevřít mělo především... Děkuji.
26.06.2014 18:50:52 | Amonasr
nevím kdy na mě někdy něco poslední dobou takhle zapůsobilo...
26.06.2014 13:49:56 | střelkyně1
Děkuji za takové vnímání...
26.06.2014 18:49:50 | Amonasr
Tak z téhle mě zamrazilo moc. Má hodně velký přesah na to, aby se hluboko dotkla. ST je pro tohle dílko jen nepatrné ocenění..
26.06.2014 12:56:12 | Sýkorka07
Jsou vzpomínky, které mě velmi pálí. Není mi dobře, když takhle vzpomínám. Roztřese mě zima, kterou těžko co prohřeje, přesto ve mě uvnitř něco zle hoří. V takových chvílích mám v sobě draka, stejného proti kterému jsem kdysi sama stála. Už léta se těmhle vzpomínkám snažím vyhýbat a draka v sobě nechávám spát. Občas se ale nevyhnu setkání. Tahle tvoje báseň se mi nečetla lehce, ucítila jsem zase jemný závan síry a dračí oko pootevřené. Není lehké v sobě udržet mír. Ten není samozřejmostí, je to dar. Těžko soudit jiné za jejich chyby, dokud neuděláme své vlastní. Nic není jen černé nebo bílé a zadupat něčí osobnost do země je docela snadné. Každý z nás má své slabé místo. Přejme si aby nebylo nikdy nalezeno člověkem, který ho zneužije. ST
26.06.2014 12:36:55 | Tichá meluzína
Milá Blanko, z tohoto Tvého komentáře mrazí mě, ale takový text má mrazení vyvolávat, a to případně i vzájemné, proto je tady. Vyhnu se ale přímé reakci na obsah Tvého sdělení, poznamenám jen jedno - nejen tím, co jsi napsala teď, ale i tím, co píšeš kdykoliv jindy, podáváš mimoděk zprávu i o sobě. Krásnou zprávu. Díky za ni :-) A k Tvému přání se připojuji.
26.06.2014 12:50:12 | Amonasr
Je to strašné, když si člověk uvědomí, že v některých rodinách to takhle skutečně probíhá. Až mě z toho mrazí...
26.06.2014 10:16:28 | AndreaM
Ano. Každá taková situace může být samozřejmě jiná, nemám ambici tím textem vynášet jakékoliv soudy, jen nastolit otázky. Ale jednu poznámku si možná dovolím, aniž bych chtěl příliš paušalizovat – matka, která se nedokáže zbavit závislosti na muži agresorovi, situaci nijak neřeší a dopouští tak týrání nejen sebe, ale i svých dětí, není podle mne jen pouhou obětí...
26.06.2014 10:24:39 | Amonasr
Jsem ráda, že to není o Tobě, přesto je dolehnutí tohoto textu hodně silné a startuje v člověku představy o stovkách, tisících? jiných dětí a maminek v takových rodinách...
Dobře napsané, čím míň slov, tím tvrdší dopad.
26.06.2014 06:47:20 | Pamína
Ano, o nastartování představ mi šlo především. Děkuji, Pamíno - sice se na Tebe právě usmívám, ale smajlíka se mi k tomuto textu zrovna připojovat nechce...
26.06.2014 06:55:16 | Amonasr
Já se usmívám teď, dodatečně, na sklonku dne - vidím, kolik Tvoje báseň dostala tipů a kolik komentářů se nahrnulo, je úžasné, jak umíš oslovit kolegy na Literu napříč žánrovým seskupením. Nebudu se ptát, jak to děláš, abys nemusel psát něco o rozpacích, milý Amonasře :-) odpovím si sama - je to zkrátka odraz Tvé osobnosti v amalgamu slov a řádků - a hlavně mezi nimi.
26.06.2014 17:42:03 | Pamína