Anotace: ...
Jen si nemysli-
nečinnost nepřiměje čas
aby přestal plynout...
Raději řešíš nesmysly.
A přesto - ani mezi zdmi
nemáš pokoje.
Čí je ta síla co tě svírá-
kdo to je?
Ve chvíli, kdy zjistíš,
že ve své nehybnosti
vlastně utíkáš
sám před sebou,
už jsi se dohnal.
Už utéct nestíháš!
A dál tě to sžírá
v běhu
za chůze
ve stoje..
před sebou neunikneme... bohudík :-)) ono totiž nic bez nás o nás nefunguje :-)
29.06.2014 00:21:52 | zelená víla
Ano :-) Připomnělo mi to mnou oblíbený výrok Stefana Zweiga, že člověk může utéct před vším, jen ne sám před sebou (parafráze). Tvou báseň vnímám jako ochutnávku ze stejného soudku, napsala jsi to ale svébytně a jinak, moc hezky. Navzájem si to myslím nijak neodporuje a poskytuje to velký prostor k přemýšlení, toho si na každém textu vždycky hodně cením ;-) ST
28.06.2014 20:57:15 | Amonasr