V bludných hlubinách
svědomí
čteš pramínky víry
k tomu skládáš soudobé
uleštěné rýmy
provždy tesáš do tvrdého papíru
své myšlenky
a touhy
čteš minulé
tvoříš budoucí
- modlíš se
aby byl lepší
za sto let
ten umaštěný
Tvůj svět
snad to tak funguje
v životě
v mysli
však tohle je jiné
tohle nezavdá si
ani s milionem scénářů
života
o nic míň než láska
pluješ na lodi
bez vesel
proudí Ti do ní voda
špatně jsi ji postavil
proto pluješ tam kde
Tvá zhouba
řečníš o míru
a dělnické práci
nečuchnul jsi k horké šponě
ale znáš to přeci
s tvrdou hlavou
rádoby poety
přečteš si noviny
vymáčkneš báseň
najednou jsi nejlepší
direktem Nietzscheho víru pošleš na
zem
Ach Ty
ubožáku
Jste se nějak rozjel, mladý pane - to si dotyčný za klobouk nedá... :-D
14.07.2014 00:19:35 | Amonasr
Hlavně dotiční, chystal jsem se na takovouhle báseň už déle, a dnes ráno jeden nováček s jeho první básní to zapříčinil
rozjel-nerozjel je to ta mrcha Múza - na kterou jsem si stěžoval a ona takle :-D
14.07.2014 00:25:49 | Kubský P.
Už asi dolejzá... :-D Ne, že se jí hned vrhneš do náruče - musíš dělat trochu štráchy, aby se zamilovala ještě víc... :-D ;-)
14.07.2014 00:28:16 | Amonasr