Je po bouři
a snivci
roztáhli svá křídla,
v meziřádkách hromů
a blesků -
zásahy do srdce
a vítr zastavený
o koruny stromů,
cestou domů,
mlčí kapky deště,
když dopadnou
na rozpálená těla,
odlétají kameny
z kamenných tváří,
v rytmu zvuků ulic.
Zastavení hodin,
kroků ... dechu.
Zastavení světů.
Když Země
dotýká se nohou.
...velmi příjemný pocit z tvé básně...:-))
15.07.2014 23:48:31 | Jort
a jéje...jsem fakt snivec?...no uvidíme...:-)
15.07.2014 23:19:23 | Robin Marnolli