Duše

Duše

Anotace: lidé jsou vždy něco víc

vzít si tužku a zanechat život
nikdy neumřit
nebýt zapomenut
i když si tělo v zemi hní

vydechnout naposled

duše nemůže jen tak zmizet
vyblednout, shořet či
se rozplynout
jen se mění a vždycky bdí

a sní

nevim zda existuje nebe
ale vím, že andělé ano
každý den jsou mezi námi
i když nejsou vidět křídla

vždyť jsou to někteří lidé
Autor Laven De Brig, 29.07.2014
Přečteno 331x
Tipy 12
Poslední tipující: Taylor Nash, Aiury, Bakchus, kamínek, Petbab, SmallGeorge, jitka.svobodova, jitoush, Kubský P., Amonasr, ...
ikonkaKomentáře (10)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

No..Ze všech těch básní, co tu máš se mi nejvíce líbí tahle, protože je jiná než ostatní. Mě moc na romantickou poezii neužije a proto mě možná tahle zaujala víc, hlavně ta sloka po: ,,vydechnout naposled". Určitě takových napiš víc!

19.08.2014 22:30:19 | Taylor Nash

Já vím. Ale neboj zkusím napsat něco jiného. Mimochodem já jsem Julie

19.08.2014 22:31:49 | Laven De Brig

Ahoj Julie, já jsem Taylor!

19.08.2014 22:36:59 | Taylor Nash

Těší mě Taylore:-)

19.08.2014 22:38:54 | Laven De Brig

Věřím, že i Ty poznáš svou duši a svého anděla ... :)

02.08.2014 22:48:48 | Aiury

To já taky.

02.08.2014 22:53:51 | Laven De Brig

dobrá duše je poklad, vzájemný dotyk takových duší je pravé naplnění

30.07.2014 06:13:06 | Petbab

Ano, ale já to beru jinak. Myslím si, že naplnění duše je po sobě něco zanechat. A nejde jen o literaturu, umění či vynálezy. Jde o to, jak si vás lidi zapamatují. Jak o vás budou mluvit. Zanechat lásku, potomstvo, nebo kousek svého srdce. :-)

19.08.2014 22:43:38 | Laven De Brig

ano, máš pravdu. Za polárním kruhem, kupříkladu, na lyžích ve vánici, mínus třicetpět stupňů, takřka s duší na jazyku člověk bojuje o každý krok dál, o naplnění naděje

19.08.2014 23:14:42 | Petbab

Hm

19.08.2014 23:28:28 | Laven De Brig

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí