Anotace: lidé jsou vždy něco víc
vzít si tužku a zanechat život
nikdy neumřit
nebýt zapomenut
i když si tělo v zemi hní
vydechnout naposled
duše nemůže jen tak zmizet
vyblednout, shořet či
se rozplynout
jen se mění a vždycky bdí
a sní
nevim zda existuje nebe
ale vím, že andělé ano
každý den jsou mezi námi
i když nejsou vidět křídla
vždyť jsou to někteří lidé
No..Ze všech těch básní, co tu máš se mi nejvíce líbí tahle, protože je jiná než ostatní. Mě moc na romantickou poezii neužije a proto mě možná tahle zaujala víc, hlavně ta sloka po: ,,vydechnout naposled". Určitě takových napiš víc!
19.08.2014 22:30:19 | Taylor Nash
Já vím. Ale neboj zkusím napsat něco jiného. Mimochodem já jsem Julie
19.08.2014 22:31:49 | Laven De Brig
dobrá duše je poklad, vzájemný dotyk takových duší je pravé naplnění
30.07.2014 06:13:06 | Petbab
Ano, ale já to beru jinak. Myslím si, že naplnění duše je po sobě něco zanechat. A nejde jen o literaturu, umění či vynálezy. Jde o to, jak si vás lidi zapamatují. Jak o vás budou mluvit. Zanechat lásku, potomstvo, nebo kousek svého srdce. :-)
19.08.2014 22:43:38 | Laven De Brig
ano, máš pravdu. Za polárním kruhem, kupříkladu, na lyžích ve vánici, mínus třicetpět stupňů, takřka s duší na jazyku člověk bojuje o každý krok dál, o naplnění naděje
19.08.2014 23:14:42 | Petbab