Anotace: lidé jsou vždy něco víc
vzít si tužku a zanechat život
nikdy neumřit
nebýt zapomenut
i když si tělo v zemi hní
vydechnout naposled
duše nemůže jen tak zmizet
vyblednout, shořet či
se rozplynout
jen se mění a vždycky bdí
a sní
nevim zda existuje nebe
ale vím, že andělé ano
každý den jsou mezi námi
i když nejsou vidět křídla
vždyť jsou to někteří lidé
19.08.2014 22:30:19 Taylor Nash
No..Ze všech těch básní, co tu máš se mi nejvíce líbí tahle, protože je jiná než ostatní. Mě moc na romantickou poezii neužije a proto mě možná tahle zaujala víc, hlavně ta sloka po: ,,vydechnout naposled". Určitě takových napiš víc!
19.08.2014 22:31:49 Laven De Brig
Já vím. Ale neboj zkusím napsat něco jiného. Mimochodem já jsem Julie
30.07.2014 06:13:06 Petbab
dobrá duše je poklad, vzájemný dotyk takových duší je pravé naplnění
19.08.2014 22:43:38 Laven De Brig
Ano, ale já to beru jinak. Myslím si, že naplnění duše je po sobě něco zanechat. A nejde jen o literaturu, umění či vynálezy. Jde o to, jak si vás lidi zapamatují. Jak o vás budou mluvit. Zanechat lásku, potomstvo, nebo kousek svého srdce. :-)
19.08.2014 23:14:42 Petbab
ano, máš pravdu. Za polárním kruhem, kupříkladu, na lyžích ve vánici, mínus třicetpět stupňů, takřka s duší na jazyku člověk bojuje o každý krok dál, o naplnění naděje