Uvnitř

Chybíš mi,
chtěla bych ti říct
ale nemohu, protože nejsi
a nebudeš.
Už je to pár měsíců,
co odešels
a stále máme v srdci díru,
každý se s tím vypořádává jinak,
ne, tohle není jako léčit rýmu
tahle rána nezaroste tkání
snad časem zapadá prachem
až vrátíme se
do zelených plání
a budeme bezstarostně létat po lesích
tam kde slunce hřeje
a nikdy nenapadne sníh
tuhle báseň píšu ti bez rozmyslu
postrádá špetku ducha a i smyslu
je jen pouhou slepenkou stesku a myšlenek,
které drásají mě uvnitř
ne však navenek.
O to čas už se řádně postaral
aby člověk zatlačil slzu
zaťal čelist
a šel dál...