MÁLO
MÁLO
Anotace: Co je málo a co je moc? Co je nic a co je víc?
MÁLO
mám život rád
ne ale ten svůj
smál se mi do očí
chlap
co smrděl jako hnůj
u nohy líný pes
kdo koho si ochočil
kdo z koho si tu střílí
jen povytáh jsem obočí
z výšin jsem rychle slez
přihodil pětek pár
co v kapse mi zbyly
vydal se po bulváru dál
svým vlastním příběhem
který se lehce protnul s jiným
všichni máme své příběhy
zostra i nenápadně se protínají
sekvencemi či jenom stíny
točí se křivolace
křížem kráž
až do poslední stránky
lépe je nevědět
co dočtem se na ní
jednou až...
má smysl ptát se
zda mít příběh bez pointy
raději než s tou
co je k pláči?
i hořký smích je smích
mít život rád
byť ne zrovna ten svůj?
co zůstane z těch knih?
co je
co není málo?
co někdy může stačit?
Praha, 9.10.2014
https://www.youtube.com/watch?v=pzvqwJaUcuY
Komentáře (22)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk11.10.2014 00:59:29 zdenka
živote rád jsem v Tobě mohl číst...hledal jsem lásku...a dnes jsem si jist...že více je milovat...než být milován....ač zdám se rozerván...naplnil jsem džbán...úsměv.z.
11.10.2014 12:59:58 Amonasr
Každý toužíme být milován. Ale milovat je určitě víc - být milován a nemilovat, to musí být ještě horší, než naopak... Děkuji, Zdenko, za milé zastavení :-)
09.10.2014 22:04:59 Malá mořská víla
Josefe ty nikdy nemineš cíl, zase je toho tolik k zamyšlení a k poděkování.Pro přežití stačí opravdu tak málo.Člověk vydrží tolik.Je to až děsivé , někdy víc než zvíře.Je to duchem v nás?Přitom snad každý život má tolik bohatství.Jen ho umět najít...
09.10.2014 23:52:06 Amonasr
Děkuji za takové čtení a krásné rozvinutí :-) Tentokrát jsem promyšleně napsal pouze první dva verše a pak už nechal pracovat intuici, kam mě dovede, a sám pak objevoval, co v tom vlastně je. Moc se mi líbí, co jsi v tom našla. Sám jsem si nikdy až na takové dno sice nesáhl, ale myslím, že jsi to skvěle vystihla - jak s tou výdrží, tak s tím bohatstvím, které čeká na objevení. Mám radost z takové reakce :-)
10.10.2014 06:42:16 Malá mořská víla
Často mě napadnou protiklady.Život v nich ovšem nemusí být tak častý.
Život je to největší dobrodružství jaké si umíme představit.A intuice píše nejlíp.Taky už to znám:-)g.
09.10.2014 20:56:39 kudlankaW
Josefe, více vrstevnost, mi nabízí pojmout tu, která se mi zrovna líbí.
Blahopřeji Ti!
Velmi dobré...
Melancholik M K K
09.10.2014 23:51:29 Amonasr
Díky Marty, mám radost, že sis to domyslel po svém – skutečně jsem tomu chtěl ponechat jakousi významovou otevřenost. I pro sebe :-)
09.10.2014 16:05:03 střelkyně1
nevím co mě to teď napadlo,ale ty životní cesty mi připoměly nesplněný sny.Skvělá báseň...
09.10.2014 16:51:11 Amonasr
To je zajímavé, líbí se mi taková asociace. Vlastně jsem do toho sám ani nevložil nic příliš konkrétního, jen jakousi atmosféru, pocit – takže Tvá reakce je pro mě takové zajímavé rozkošatění napsaného. Moc děkuju :-)
09.10.2014 14:35:35 Pamína
Příběh bez pointy... někdy si říkám, že nad obyčejný všední a takzvaně nudný život prostě není, když jsem ho mívala, tak jsem si toho moc nevážila, a teď bych mnohé eskapády za pár takových měsíců klidně vyměnila. Všední život je přece taky pointa.
Co je víc? To vlastně pořád nevím, to si asi opravdu člověk uvědomí až v poslední minutě nejspíš.
Mimochodem, ti Arménci mají něco do sebe :-)
09.10.2014 14:54:26 Amonasr
Možná je důležitější se ptát, než najít odpověď. Hlavně, když si je člověk už něčím až příliš jistý...
Asi to bude tím, že jsou v historii také těžce zkoušený národ. Tuhle verzi písně jsem si vybral právě i díky charismatu, který tu z Aznavoura tak krásně vyzařuje ;-)
