Samotinká

V pokoji sedí sama dívka samotinka,
není dneska usměvavá a rozkvetlá jako květinka.
Je ji dneska smutno a něco ji na dušičce tíží,
očka se ji pomalu klíží.

Vzpomínky se ji v hlavě točí,
dívka je smutná a taky se mračí.
Chybí ji ještě k tomu všemu přátelé,
jsou daleko, proto to pro ní není tak veselé.

Snad již brzo budou zase spolu,
někde na akci zase pít i colu.
Do pátku už to dívka snad vydrží,
a pak se snad odprostí od starostí a všeho, co ji tíží.

Měla by zase hlavně v sobě najít toho nej přítele,
aby nepotřebovala moc lidí a bylo ji na dušičce vesele.
Život je přece krásný a obtíže a problémy si děláme my,
měla by se začít chovat jako ty pravé ženy a dámy.

Držte holce skvělé a sluníčkové prsty,
ať stihne i do školy všechny resty.
Ať se jí začnou plnit sny,
a má už jen krásné dny. :)