Návštěvnost
Hořící křídla doutnají potichu
Hořící křídla doutnají potichu
Jsou tak šíleně mladí
jejich stíny uspávají ponocující okna
zatímco můrám někdo pálil křídla zapalovačem
andělům utrhli pírko ze zlomeného křídla
a psali po zdech udušené verše
byla zima a dech jim mrznul na rtech
ruce měli zčervenalé jak oči albínských králíků
a vzduch voněl mlhou
na ramenou jim usínalo podzimní vlhko
pod dveřmi táhnul nikým nezvaný chlad
vypadali unaveně jenom ty kruhy pod očima
jim chyběli k dokonalé iluzi
probdělé noci která už dávno utekla a utopila se
v hrnku té temně noční kávy
která přišla pozdě k snídani ohlodaných pocitů
jsou tak šíleně mladí
jejich kroky uspávají ponocující chodníky
a andělům někdo pálil křídla zapalovačem.
Komentáře (5)
Komentujících (3)
Doporučit
Tiskopilej anděl sípal kdesi v podzimní mlze
prej pálil sníh...
na křídlech prstů
v mezinoží večera
je zima zástěra?
09.11.2014 18:55:56 | básněnka
ElisElis mas mnohem lepsi a mas na lepsi tohle slabsi clanek ale jasne kazdej den neni posviceni jen jsem musela rejpat tak a jdu ;-)
09.11.2014 13:50:33 | xoxoxo
Jasný, beru :) Díky a zdravím malého :)
09.11.2014 17:10:38 | Elisa K.