Příliš unavená
Příliš unavená
Anotace: Příliš unavená hlesnout. Příliš vystrachovaná rozvířit ticho své statické samoty.
zžít, že tu nejsi,
víc už jen shořet vzduchem...
to úzko dusí
tak přítomně
a přitom ...
tak skoro dávno,
skoro daleko
Co z těch všech
ledově ostrohranných nocí
vyřezávaných každým neochotným vdechem?
Co s každým mým
proskleným pohledem
roztékajícím se ze tmy
až na vystrachované svítání?
na kterékoli chraplavé slovo
i na kterýkoli rozklepaný čin,
každé mé ráno
je pak až příliš unavené
Autor Patěnka, 01.02.2015
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
01.02.2015 21:17:41 Já Esther Ruth
Patěnko, to už je dávno (a přece jako včera), co jsem tě tu zahlédla, asi jsme se úspěšně míjely. Toto je skvělé. Ale trochu mě to děsí, skoro i bolí. Hodně sil a světla do tvé temné hodiny...
