Příliš unavená

Anotace: Příliš unavená hlesnout. Příliš vystrachovaná rozvířit ticho své statické samoty.

zžít, že tu nejsi,
víc už jen shořet vzduchem...
to úzko dusí
tak přítomně
a přitom ...
tak skoro dávno,
skoro daleko

Co z těch všech
ledově ostrohranných nocí
vyřezávaných každým neochotným vdechem?

Co s každým mým
proskleným pohledem
roztékajícím se ze tmy
až na vystrachované svítání?

na kterékoli chraplavé slovo
i na kterýkoli rozklepaný čin,
každé mé ráno
je pak až příliš unavené