usínání

 

zhasínám...

sleduji usínající odraz

tebe v celistvosti

vlastní samoty

když prosíváš

sytou šedí

můj portrét

sítotiskem do snů

nadcházející noci

ztlumím nekončící píseň

bez melodie a hlasu

rušící tvé spící ego

obtisknuté na polštáři

zvětralým vínem

zapíjím mezeru

mezi mnou a tebou

uhnětenou z prázdnoty

nudících se stínů

v poslední možné chvíli

se zbytkem svoji

bdělé setrvačnosti

v apnoickém tichu mlčení

překročím prázdnou náruč

nesplněných slibů....