Vábení chorálů

 

Vábivou harmonií

gregoriánských chorálů

v prohlubující se noci

unášíš mě do mých

představ  o  n ě z e

štetce Tvých rukou

malují na plátno

mého těla...

pozvolna se měním

v obraz čajové růže

z plátků okvětí

 

hlasem o oktávu níž

šeptáš nejcitlivějším

místům mých

smyslů

něco o příslibu letu

k  n e b e s ů m

 

v pravdě slov

z beztížného stavu

díky

jiskřivé extázi

tma ve své

uhlové černi

zdá se být

o několik odstínů

světlejší

 

vykřičím Tvé jméno

do stébla

o k a m ž i k u

 

a právě v tu chvíli vím

že

dál

už

neměním

........