Návštěvnost
Křehké nepřenášet
Křehké nepřenášet
Počítal jí zlomená žebra
omotal jí tělo igelitem
vzal jí a odnesl dolů
po schodech
a níž
až na ulici
tam jí nechal
pršelo
a ona měla mokré a těžké vlasy
řasy slepené k sobě
déšť vyťukával na chodník cosi o citech
byla jí zima
zůstala tam pohozená
sama
a vedle sebe měla ceduli s nápisem
(už skoro nečitelným…)
Křehké nepřenášet
Komentáře (9)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskPokud je to doslovné, tak představa pohozeného ženského těla na ulici, nic moc. Pokud je to myšleno obrazně a to tělo zastupuje ženské city, pak je to celkem zdařilé.
I když ta první strofa mi trochu moc evokuje prózu. Je tam méně obrazů, než je u tebe zvykem. Jsem zvědav, kdy narazím na nějakou rýmovanou báseň. Jsem překvapen, že ses dala na volný verš :-)
17.04.2015 09:30:15 | Miro Sparkus
křehké nepřenášet, hm tak nějak je to i s Tvými básněmi, Eli, je v nich síla i křehkost a tolik citu a tajemných zákoutí, že člověk musí číst se zatajeným dechem
31.03.2015 21:03:06 | Akrij8
Jirko, Ty seš s prominutím strašnej kecal ;)) Děkuju :o)
31.03.2015 21:07:44 | Elisa K.
bodejť by jí nebyla zima když jí omotává igelitem...to chce pořádnou deku s deštníkem...
30.03.2015 10:34:46 | enigman
Chce...
30.03.2015 19:27:10 | Elisa K.