Údolí zamčených vzpomínek
Údolí zamčených vzpomínek
Anotace: ....
Chvějící se rukou
setřel prach minulosti
z rámečku fotky
s osahanými rohy
dojmul ho obraz chlapce
na houpacím koni
v nemocné
stagnující paměti
zkoušel zařadit tu tvář...
v slzavém údolí
zamčených vzpomínek
matně se domníval
jako by ho znal...
zavrtěl hlavou
a pokrčil rameny
sám sebe nepoznal...
Komentáře (38)
Komentujících (16)
Doporučit
Tisk23.05.2015 07:31:30 Helen Zaurak
Ano, zapomínat na své dětské sny je jako ztratit kus života, nebo celý život sám...
Dobře napsáno, líbí se mi, děkuji, že jsem si mohla přečíst :-)
31.03.2015 21:43:52 Amelie M.
ty bláho, při poslední větě po mně přejel mráz.. připomnělo mi to.. no.. pár příběhů, které osobně znám.. nádherná věc.. ;)
31.03.2015 21:50:00 Nikita44
je to mrazivý...stává se to a v mém okolí(v nemocnici) dost často ,že se někteří lidé nepoznávají a jsou mimo svoje já....
děkuji Ti Amelie
31.03.2015 20:55:16 Akrij8
Opět skvěle napsané, taky mě až zamrazilo, jak často nepoznáme sebe sami a přitom je to tak podstatné
31.03.2015 20:34:11 Joe Vai
Skvělé.. jen můj postřeh - ten poslední řádek mi přišel zbytečný.. ;)
31.03.2015 20:52:25 Nikita44
kdyby tam nebyl ten konec by nevyzněl tak jak měl....:-)
děkuji Ti
31.03.2015 21:04:27 Joe Vai
Já mám ten dojem, že co bylo třeba, bylo řečeno "mezi řádky" a když je to takhle po lopatě tak to trochu degraduje.. :)
31.03.2015 21:38:36 Nikita44
určitě, je to Tvůj postřeh a já jsem ráda, že jsi mi to napsal, hodnocení jsou o názorech a já ho akceptuji a třeba se mi to bude hodit někdy příště ..:-))Ď
31.03.2015 15:40:42 uživatel smazán
výborné! jen jsem si ji zkopíroval (bez dovolení :-D), dal do wordu, a sjednotil velikost písmen - pořád výborné! dělají to ta slova, různá velikost mi připadá nedůležitá, až zbytečná. :-)
31.03.2015 17:14:13 Nikita44
tak to s tebou souhlasím ta velikost zrovna u této nebyla důležitá, ale obsah nepoškodila..:-))
děkuji moc
30.03.2015 22:22:51 Michaeles
Úžasná báseň ze které až zamrazí. Prostě dokonalost sama. Skvěle promyšlené, super podané.
30.03.2015 22:12:21 Frr
Nikito - s mrazivým obdivem jsem přečet Tvou existenciální symfonii.. mám radost, že takhle dokážeš bez zbytečného kvazipatosu či vemlouvavosti podat pádnou výpověď o sebe-odcicení..jsem moc rád, že jsi tu s námi literními modřenci*
ST :-DDD
ČAU :-))
30.03.2015 22:20:11 Nikita44
Moc děkuji Frr,za tento komentář mohu do básnického světa poslat zprávu, že i já jsem moc ráda mezi Vámi:-))celým svým srdíčkem
30.03.2015 22:00:16 jitoush
...smutná,odzbrojující pravda...až to tam někde uvnitř zastudí.....
Saháš do hlubin a to se mi líbí.Někdy život hodně ztěžkne.....Ji.
30.03.2015 22:04:40 Nikita44
líbí se mi Jí jak do těch mých slov někdy až dost vidíš..:-)je skvělý číst Tvoje komentáře
děkuji Ti!!
30.03.2015 22:09:09 jitoush
...děkuji...možná se občas na svých vlnách bytí dostáváme do krátkých,
o to pronikavějších uzlových bodů,kde se to protíná...možná...a tak
pak člověk i něco vytuší....Prostě je mi Tvá poezie těmi hlubinami blízká.
Umíš ledacos vyjádřit,je to pro mě inspirativní....Ji.
30.03.2015 23:37:51 Nikita44
Ještě jednou děkuji Ji, do jednoho komentáře jsem Ti napsala, že ráda si Tě čtu a tak to je...:-)) možná je naše bytí opravdu ve fázi prolínání a nejlepší na tom je ,že když člověk umí vyjádřit nebo zaměřit přesně slovem svoje pocity a druhému se to líbí je to zrcadlový odraz štěstí:-)prostě je to fajn..
30.03.2015 21:54:31 Malá mořská víla
Píšeš skvěle☆★☆.
30.03.2015 21:57:19 Nikita44
já Ti mnohokrát děkuji Vílo, ale za to může moje Múza nějak mi nakládá....:-))
