Čekání na polibek skalpelu

Čekám....

Mám strach z toho

odpojení od těla

kdy do žil mi vstříknou

p r o p o f o l

to bílý tekutý N I C

co mě odstřihne od prahu

vnímání

nebudu svá

nebudu cítít

chápat

s o u c í t i t

nebudu...

 

ale přesto budu...

napojena na přístroje

dýchání za mne obstará

tenká trubička zastrčena

d o  č e h o s i

blízko mých plic

hlídač srdcí v napojení

na  m o n i t o r   ž i v o t a

na chvilku převezme

odpovědnost za můj tlak a puls

 

mozek si konečně

bude žít po svém

na pozadí svých vln

 

čekám na ten pocit

n i č e h o

na simulovanou tmu

a umělý sny

ve kterých nebudu přemýšlet

zdali se ještě někdy

p r o b u d í m....

 

čekám na polibek skalpelu

 

čekám........

 

U

   S

      Í

 

        N

 

           Á

 

               M