Časoprostor mezi
mnou a Tebou
vyplnil můj pláč
když jsem se
probouzela ze sna
a nenašla jsem Tě
vedle sebe
mezi tím
jsi do něj vstoupil Ty
a zaplnil prázdné místo v
ději..
Čekala jsem
jestli se vrátíš
ale nestalo se
Zůstal jsi uvězněn
mezi mým snem
a svojí realitou...
...tak žiješ dodnes
Vím
že až se
jednou opravdu
probudíš
už to nebudeš Ty
ale
Já...
vono najít se sám či sama sebe není tak špatný
26.05.2015 21:01:33 | básněnka
to teda:-D
27.05.2015 14:46:04 | Nikita44
Pěkně vystavěné až k tomu závěrečnému paradoxu "kdo je kdo" :-)
20.05.2015 17:37:05 | Amonasr
Stáváme se částí těch druhých a oni se stávají částí nás. Někdy je to tak silné, že se rozdíly chvílemi stírají. I to splynutí však může bolet. ST :)
20.05.2015 06:49:16 | Clay
krásně řečeno:-)Děkuji
20.05.2015 08:48:27 | Nikita44
očekáváme... ale když já si myslím, že najít v něm sebe bychom fakt nechtěly...
19.05.2015 23:04:22 | zelená víla
Věřím Ti, že ne:-)a děkuji
20.05.2015 08:49:22 | Nikita44
...JÁ JE NĚKDO DRUHÝ..." ST :-DD
19.05.2015 22:39:48 | Frr
V osách času a prostoru bloudím stále, ale vím že je to spirála nikdy nekončící a plna očekávání a nadějí. Nádherné.. ST
19.05.2015 21:50:00 | ztracený 22
:-))Děkuji
19.05.2015 21:55:02 | Nikita44