BEZEJMÉNO

30.05.2015 10:48:58   básněnka

myslím že jméno už máš a kdyby nic jiného...pro mne jsi Přítel

01.06.2015 11:06:14   Amonasr

To je krásná reakce, drahá Přítelkyně - je mi velkou ctí :-)

23.05.2015 23:53:51   zdenka

děkuji za ni...milosrdní...tiší...němí...dostanou onu zemi?...nevěřím v rozdělení...každý pluje k jedinému břehu...každý nalezne u něho něhu...úsměv.z.

21.05.2015 07:51:03   Nikita44

Tvá báseň je nádherná...ST

21.05.2015 10:04:37   Amonasr

Děkuji, moc si cením takového přijetí :-)

20.05.2015 22:10:36   Frr

...díky...ST :-D

21.05.2015 10:04:09   Amonasr

:-)

20.05.2015 21:27:15   aravara

Jsem docela rád, že pro mne nejsi bezejméno, virtuální kamaráde... smutek je klíčový. Vše ostatní je jen to, co se nás snaží před smutkem neúspěšně bránit...

21.05.2015 10:03:42   Amonasr

I já jsem rád, že pro Tebe nejsem bezejméno, vážím si toho – však ani Ty pro mne nejsi bezejméno… Tvá teze o smutku je zajímavá, nutí k zamyšlení…

20.05.2015 17:46:38   Pamína

...nikdy se neptej komu zvoní hrana, tobě zvoní.

Krásně uchopeno a zpracováno, až po kabátek mrazu na zádech.
Ne, opravdu se nemusíš stydět.

20.05.2015 17:50:05   Amonasr

Díky :-) Stejně se budu vždycky zase znovu stydět - ale pak si zkusím vzpomenout, že to chce na závěr aspoň jeden rým ;-)

20.05.2015 19:38:59   Pamína

:-)
Technika bez nápadu je nanic, nápad bez techniky kliďánko obstojí.
Ale s rýmem na konci je to přece jen výrazně lepší :-)

20.05.2015 20:11:14   Amonasr

;-)

20.05.2015 17:13:14   Jort

...je v tom kus milosrdenství, protože často je pro nás neúnosný i smutek za naše nejbližší...

20.05.2015 17:25:01   Amonasr

A víš, že o tom jsem taky při psaní přemýšlel, že můžeme unést jen určité penzum smutku a víc by nás už zabilo? A možná leckoho i zabilo... Díky za tuhle poznámku, jsem za Tvou asociaci rád :-)

20.05.2015 17:30:08   uživatel smazán

Jo uneseme možná víc než si myslíme že uneseme ..hele chci napsat víc jako správná xona ale stojím ve frontě a jeden chlap se mi sápe přes rameno po ochutnávce zdarma...mám strach že mi naslintá za krk..fakt mám po chuti si něco kupovat teď..nesnáším tesco ;-(

20.05.2015 17:48:04   Amonasr

Asi většinou uneseme víc, než si možná původně myslíme, ale stejně je to stále jenom malý drobet smutku okolo nás. Ovšem člověka prý zrovna tak může zabít i velká radost - jeden psycholog se onehdá v rádiu strachoval o toho nového českého miliardáře, prý už spoustu výherců od přemíry radosti trefil v minulosti šlak. Nejen smutek - i radost by se měla nějak dávkovat... :-D

20.05.2015 18:44:47   uživatel smazán

@&@ ;-)

20.05.2015 19:59:40   Amonasr

;-)))

20.05.2015 18:36:50   MARKO

Myslím, že dávkování si určujeme každý sám. Síla prožitku jde z naší mysli a vůle.

20.05.2015 20:10:36   Amonasr

Navenek možná. Ale uvnitř sebe myslím s emocemi často moc nenaděláme, i kdybychom se snažili sebevíc. Nicméně sebeovládání je jistě (alespoň v našem kulturním okruhu) nesmírně důležité a leccos se dá natrénovat - často ovšem právě ono zabíjí, když už nás ten přetlak prostě přemůže jednou provždy. Myslím, že lidé, kteří dávají spontánně průchod emocím, mají větší šanci se vyhnout infarktu a mozkovým příhodám a možná i různým dalším zhoubným chorobám. Ale bude to asi mnohem složitější, jen tak volně plácám své domněnky, nejsem psycholog ;-)

21.05.2015 07:47:52   Nikita44

..ač nejsem psycholog musím s Tebou souhlasit. Jakékoliv emoce musí ven, pokud to bouchne je zle:-))

21.05.2015 10:03:01   Amonasr

Možná proto je nám na Literu tak dobře ;-))

21.05.2015 13:36:46   Nikita44

Přesně tak:-))vykřičet do světa své emoce i když nás nikdo nevidí a přesto poslouchá...

21.05.2015 14:27:09   Amonasr

:-)