Návštěvnost
Na prahu Galaxie zapomnění
Na prahu Galaxie zapomnění
Všechna kalná voda
z jeho očí vysychala
kanálky slzavých údolí
zely prázdnotou
Řezavá bolest
ničila zbytky zraku
jak se snažil spatřit
alespoň chabý
obrys slunce
Přesto neviděl nic
než rozmazanou mlhu
přes závoj myšlenek
lehce se rozpouštějící
nad oparem
bezbarvého rána
Už neměl víc na svém
seznamu pohledů
nic na dohled
mu nestálo v cestě
Slepý touhou
po posledním
údivu ze spatření
všech zázraků světla
uchycených v jádrech
rodících se hvězd
Posedlý přáním
zemřít někde jinde...
....vybral z kapsy
poslední vstupný
do hry odvahy
a překročil práh
g a l a x i e
z a p o m n ě n í
.....
Komentáře (12)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskJsem tu bohužel dnes jen na chvilenku, tuhle tvoji báseň si však určitě ještě jednou příště přečtu, stojí za zamyšlení... Děkuji :-)
02.06.2015 20:00:26 | Helen Zaurak
Doslova fascinuje mě závěr tvé básně:
"Posedlý přáním zemřít někde jinde..."
... to je jako by svůj život prožil marně a ke smíření s nevyhnutelným mu cosi chybělo, něco co neprožil, jen snad tušil, nebo neudělal... kéž bych tak nikdy neodcházela...
06.06.2015 08:37:53 | Helen Zaurak
Helenko, děkuji moc za krásné souznění s mojí básní...díky
06.11.2015 09:43:11 | Nikita44
Zapomínání je stejně důležité jako paměť - obojí má své vhodné místo i čas ;-) ST
01.06.2015 11:47:31 | Amonasr
v galaxiích pulzuje život...podpis: žena v černém:-)
31.05.2015 22:43:44 | básněnka
Možná jsi se v ní poznal...každopádně TI děkuji za komentář:-)
31.05.2015 19:44:06 | Nikita44
Tak tato báseň mě prohlédla zrakem až do nejhlubšího nitra duše... ST
31.05.2015 12:26:15 | ztracený 22
JOJ - to je pohled třetího oka vyššího Zření s hvězdným prachem pod víčky -
- až bolí (ale bolestí krásy hlubinné, jíž právě bez vztyčeného ukazováčku bolestné výzvy ve skutečnosti nikdy není..) ST :-D
31.05.2015 11:19:45 | Frr