Dávno....
Dávno....
Anotace: ......
Otočila jsem zbraň
vlastních pocitů
proti sobě
a v hledáčku
se objevil
odraz štěstí
Užasle hledím skrz
přesto v periferním
obraze spatřím
jak
se na přesýpacích
hodinách
zastavil čas
Zastavil se
někde v půlce
mezi nebem a zemí
mezi letem a pádem
mezi bděním a snem...
...někam tam
dopadlo světlo
z dávných dob
Ale já ty
d á v n a
nehledám
stejně jako
příští den
Našla jsem
dnešek
právě tady a teď
a sama sebe
v sobě schoulenou...
Komentáře (10)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk08.06.2015 22:27:39 Malá mořská víla
Prožila jsem to podobně a jsem vděčná,že jsem to pochopila a dokázala se zvednout a letět,každý den vstříc světlu naděje a štěstí...letíš zde s námi a Tvé světlo je oslnivé a obdivuhodné ♡♥♡.
08.06.2015 21:36:39 Frr
děkuju Ti.. vida jak báseň dokáže být pravým vědoucím světlem..spíše jsem vždycky věřil v možnosti náznaků,ale v průzračném sdělení Tvého pohledu přichází celý svět pulzující krví skrytých kapilár ze srdce duše..ST :-D
