Anotace: ...
Počkám až mi půjčíš
pár svých přání.
Já budu poté moci říct,
že si je nechám.
Že už je nevrátím.
Jako vzpomínku zakopu je
pod starou jabloní, kde
slunce nesvítí.
A žár je nespálí.
Za trochu něhy, štěstí
bych v noci stála frontu
a čekala bych na proplacení
zbytečného jízdného
za cestu tam ale ne zpět.
Svým teplým dechem
snad bych k životu
přivedla mé plané naděje.
A čekala až vyrostou vedle
staré jabloně.
Maziv ostatními tvými vyčnívá v tom dobrém slova smyslu a já po dlouhé době dávám ST
25.07.2015 10:47:26 | ElaJah
Díky moc :)
25.07.2015 14:41:45 | Laven De Brig
Krásné, velice poetické...
07.07.2015 10:45:25 | Helen Zaurak
Děkuji :)
07.07.2015 12:20:05 | Laven De Brig