JAKO

Chutná jen jako - poněkud prázdně... :-)

10.07.2015 18:19:06 | Amonasr

No to jsi řekla moc hezky, Nikito – každopádně se však přikláním raději k té druhé možnosti :-))

A děkuji, považuji si Tvého přijetí velmi :-)

07.07.2015 22:33:52 | Amonasr

Vždycky, když chci něco sdělit vážně, vyjde z toho nakonec jen jakési "jako" - tak raději nevážně ;-))

07.07.2015 20:28:01 | Amonasr

Blahopřeju! :-)) To je ale na každém, zda se v tom najde nebo ne, byť třeba jenom částečně. Většina z nás se v tom nejspíš nezahlédne, ale možná v tom spatříme leckoho ze svého okolí. Ale když se chytnu za nos, tak se tam tedy taky odrážím, ovšem nechám si to jen pro sebe :-D

Nicméně žijeme v době plné simulaker, masmédia, popkultura atd. je na nás denně chrlí v tunách, o politice plné převažujícího pokrytectví nemluvě – těžko tomu může jednotlivec účinně odolávat a mnohdy v tom i rozlišovat, i když ono „JAKO“ z lecčeho čpí na sto honů. Jenže ztrácíme čím dál víc čich, schopnost přirozené intuice, umožňující rozlišit opravdovost od virtuální reality vytvořené skvěle placenými týmy marketingových specialistů. I tzv. „umění“ je často jen rafinovaně převlečená, sofistikovaně a precizně vypočítaná reklama, bez opravdové hloubky a obsahu. Čelíme zkrátka dnes a denně ze všech stran více či méně obratným pokusům námi manipulovat a já jsem se tu jen snažil zachytit svůj vlastní pocit, když si kladu otázku, zda dokážu žít skutečně svůj vlastní, opravdový život nebo zda raději jdu tou pohodlnější pěšinkou, která se jmenuje JAKO – a zda to tak opravdu chci... ;-)

A teď mě klidně přetáhni, i opravdově ;-))

P.S. Já vím, že umíráme jenom jako, ale tady se mi víc hodilo jako to „doopravdy“, kvůli kontrastu ;-))

07.07.2015 20:08:17 | Amonasr

Tak tedy jako jooo, nooo... ;-))

07.07.2015 20:04:23 | Amonasr

Tvůj jasnozřivý metaforický zrak to Jiří vykreslil s neobyčejně působivou imaginací – proti tomu nemůžu nic namítat, jen se s chutí zasmát :-))

07.07.2015 17:17:00 | Amonasr

;-))

07.07.2015 11:36:10 | Amonasr