Horké slunce
vysoko nad námi
utěšuje touhu po létě
Vyschlým studnám
žízeň po vodě
prohlubuje dno
a vysušeným polím
zítřek slibuje déšť
Jen já tu čekám
na příchuť
odkvetlého dětství
za branou
zahrady mládí
Zaklíněná mezi
rozpálenými kameny
na vyprahlých cestách
kudy nikdo nechodí...
Nikitko, to je krásně napsané zamyšlení...
Představuji si, že čas nám byl jen propůjčen.
Píšeš:
"Zaklíněná mezi
rozpálenými kameny
na vyprahlých cestách
kudy nikdo nechodí..."
inu, každý jsme více sám než s někým, možná, aby naše srdce v tichu poznávala tajemství dnů i nocí, života i žití... ale neměl by nikdo zůstat osamělým... věřím, že u tebe tomu tak není!!
Moc hezké, Nikitko, velmi se mi tvoje zamyšlení v básni líbí :-)
13.07.2015 08:27:50 | Helen Zaurak
A já Ti za tak krásný komentář moc děkuji:-))
13.07.2015 17:24:29 | Nikita44
ty a za branou mládí? cha cha
09.07.2015 20:19:10 | básněnka
Dobře, no tak za branou čerstvého mladi:-))
09.07.2015 22:35:32 | Nikita44
Niki, vždy mě tolik dostaneš!ST vynikající a působivé, naporosto Ti rozumím...:-).Někdy se stačí na vyprahlé cestě rozběhnout, být svá a to Ty umíš dokonale,nezapomeñ jak jsi skvělá♡★☆♥☆★♡.:-)
08.07.2015 22:04:29 | Malá mořská víla
Děkuju Vílko za krásná slova, můj obdiv patří Tobě a hlavně v Tvých posledních básních:-))nějak se "dostáváme" zároveň:-DD
08.07.2015 22:13:33 | Nikita44
♡♥♡:-D:-D:-D♡♥♡
09.07.2015 20:39:11 | Malá mořská víla
I na těch nejvyprahlejších místech mužeš najít chladivé slzy štěstí... ST
08.07.2015 21:53:24 | ztracený 22
můžu tam najít nejenom slzy , ale i víc...
08.07.2015 21:59:02 | Nikita44
Mnohem víc. A podle Tvých básní vím že víš kde a jak hledat...
08.07.2015 22:00:48 | ztracený 22
To jsi napsal moc hezky...
08.07.2015 22:02:45 | Nikita44
Tvé obrazy jako vždy sugestivně vykreslené, jen bych čekala, že takové myšlenky přijdou o pár desítek let později. ;-)
08.07.2015 21:45:39 | A42
Zdeni já si myslím, vůči mé čtyřicetčtyřce za Nikitou, že to přišlo tak akorát...trošku nostalgie ani v tomhle věku neuškodí:-))
08.07.2015 21:55:35 | Nikita44
Lepší je sedět na třešni, klátit nohama a soutěžit se špačky. A pochod kolem maliníku, mňam!
Vyprahlé cesty bych nechala Afričanům. Oni s tím počítaj :)
08.07.2015 21:44:03 | MARKO
...a v očích odlesk vodních kapek,ve kterých se zrcadlí věci příští.....Ji.
08.07.2015 21:33:15 | jitoush
věci příští...to zní slibně:-)
08.07.2015 21:58:12 | Nikita44
vyprahlými cestami vždycky někdo chodí se svou žízní hledat studnu
my sami žíznící většinou sotva ledabyle zahlédneme jen vyprahlé stíny..
je třeba čekat u studny RÁCHEL milá...:-D
08.07.2015 21:07:09 | Frr