Stojíš
přede mnou
mezi
nocí a dnem
a podáváš
mi ruku
na cestu
ke Tvé
blízkosti...
...kde lampa
nevrhá
žádný stín
Kde je
vzdálenost
dvou těl
tak těsná
že skrz ní
neprojde
ani ozvěna
našich hlasů
Přesto je tu
dost místa
pro ticho
tak hmatné
že se chytám
křehkých okrajů
v touze zachytit
jeho směr
****
..."ticho tak hmatné, že se chytám křehkých okrajů, v touze zachytit jeho směr"... abych tam našla živou vodu, jak sama žízní; a ona pije mne, zatímco já piju ji...
Milá Nikito, tuto tvoji báseň vkládám mezi své oblíbené... děkuji :-)
18.07.2015 09:37:44 | Helen Zaurak
Děkuji Helenko za milý komentář a za krásné přijetí...
18.07.2015 18:50:14 | Nikita44
Ticho je bolestivé a smutné... Proto křičím abych věděl že jsem... Avšak někdy slova nejsou zapotřebí... Snad rozumíš... ST
17.07.2015 22:07:56 | ztracený 22
...já vím...a rozumím Ti:-)a děkuji Ti:-)
17.07.2015 22:13:16 | Nikita44
miluju tyhle hmatatelný ticha... dávají a to stačí..
17.07.2015 01:59:21 | zelená víla
já taky:-))děkuji
17.07.2015 18:18:22 | Nikita44
...ticho dokáže dělat pořádnej kravál...:)
16.07.2015 23:27:10 | Jort
někdy z něj lze i ohluchnout:-D
17.07.2015 18:19:01 | Nikita44
výprava do neznáma
16.07.2015 21:30:47 | Petbab
tak ať se tam neztratíme:-))
16.07.2015 21:38:36 | Nikita44