TASEMNICE
TASEMNICE
TASEMNICE
odkud se bere ta svoloč
parazité
žijící v krvi hostitele
z paklonů krvinek obětí
- nic netušících
hostitel strojí léčky
zapaluje svíci
za nezemřelé
na latríně své mysli
vítězoslavný padlý
záští se zalyká
pod svými zaklínadly
bojovník za chiméry
sebestředný rozumbrada
co nakálely mu do budky
lejníčka slizké tasemnice
- sžíravě žravé
předsudky
Praha, 17.10.2015
https://www.youtube.com/watch?v=TbhAdtpBp84
Komentáře (15)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk...ta teda sžíravě žere....ty předsudky......Ji./úsměv/.....Úplně
jsem se skoro zašklebila při čtení...
18.10.2015 17:43:00 | jitoush
Jenom doufám, Jitko, že nad předsudky, nikoliv nade mnou ;-)) To víš, každé téma si řekne o svou vlastní atmosféru – některé třeba o sladkobol a jiné holt o sžíravost :-D Tož mi to promiň :-/
18.10.2015 18:00:57 | Amonasr
...to zašklebení je právě plus,vytvořil si v básni atmosféru,ktera
předsudky ukazuje v tom nejhorším světle....s Tebou,jako osobou,
to nemá nic společného.....Ji./úsměv/....I já mám někdy předsudky
a jsem si vědoma,že to může zavřít důležité "kanály",myslím tím spojnice.
Ale někdy bych nebyla tak přísná a neviděla bych to jako předsudek,ale
spíše jako obranu.......někdy je ta hranice opravdu tenká......Ji.
18.10.2015 18:15:43 | jitoush
... někdy je ta hranice opravdu tenká.
Hezky a z citem jsi to napsala, vyjádřila, jsi vnímavá žena.
19.10.2015 12:18:05 | Jeněcovevzduchukrásného
Tož to se mi ulevilo, dík ;-) Souhlasím, mnohé předsudky jsou asi součástí i nějakých našich obranných mechanismů, abychom si možná dávali větší pozor a nestali se něčí snadnou kořistí. Není holt předsudek jako předsudek. To, že k něčemu intuitivně tíhneme a něco je nám naopak intuitivně nepříjemné, máme vůči tomu averzi, je v nás asi často i nějak zakódováno - někdy se to snažím překonat a když se to povede, jakoby mě to posílilo, posunulo někam dál, jindy ale raději z takové situace vycouvám, abych se vyhnul případné zbytečné konfrontaci, ke které by ten nepřekonaný (nepřekonatelný) předsudek mohl vést. Ale než začneme něco prosazovat nebo podporovat, asi bychom se měli vždy pokusit domyslet důsledky a to, zda jsme za ně připraveni nést i zodpovědnost a nebudeme se za ně naopak muset posléze stydět či alibisticky vyviňovat...
18.10.2015 18:34:32 | Amonasr
Holt kde je špína, tam jsou paraziti... Těžko se tomu vyhnout. Smutné je, že už i na Literu by to občas chtělo postříkat Savem...
18.10.2015 09:27:35 | Aida
Výstižně řečeno :-) A mám potřebu se trošku rozpovídat :-/ Myslím si, že nějaké předsudky má každý z nás, alespoň já jsem snad ještě nepoznal v životě člověka, který by nějaké neměl a do té či oné míry jim nepodléhal. Mám je pochopitelně i já, myslím si, že o většině z nich vím a že je dokážu i rozeznat, když se hlásí o slovo. Občas v sobě ovšem nenajdu sílu jim nepodlehnout - nejsem žádný svatý. Jako většinou jde ale asi hlavně o jejich míru a intenzitu. Myslím si, že čím víc člověk předsudkům podléhá, tím větší je míra jeho vnitřní nesvobody a ruku v ruce s tím často i osobní zbabělosti. V životě jsem se setkal se spoustou lidí napříč celým společenským spektrem (snad až na těžké zločince) a to mě dovedlo k poznání, že nejlépe dokážou předsudky potlačit nebo překonat ti, kteří se někdy sami stali jejich skutečnou obětí od těch druhých – často právě kvůli své vnitřní svobodě a osobní statečnosti. Tihle lidé zpravidla nepaušalizují, dokáží se na konkrétní situace a konkrétní lidi podívat bez zbytečného balastu vlastních či obecně zakořeněných předsudků a vlastně tím tu svou vnitřní svobodu a osobní statečnost neustále znovu potvrzují. Na setkání s nimi, často pro mě hodně překvapivé a poučné, moc rád vzpomínám a dodnes mi občas poklepou i na můj vlastní kompas, i když už jsou třeba za zrcadlem. Kdo se v životě chová zbaběle, ten si naopak ze svých předsudků buduje jakýsi obranný štít, za nímž se snaží zamaskovat svou slabost, nestatečnost a nesvobodu, a podle toho se ta osobní zbabělost dá vlastně mnohdy i dobře rozeznat. Často u toho ještě hodně hlasitě řvou, aby tu špínu ze sebe vykřičeli (marně)… :-D
Na Literu jsem učinil zatím nejošklivější zkušenost s předsudky (rasovými) hned v počátcích svého působení tady. Tenkrát mě to hodně nepříjemně zaskočilo, naivně jsem se domníval, že na takovém serveru takoví lidé málem ani být nemůžou a málokdy jsem zažil tak velké rozčarování. A když jsem si teď chtěl zpětně tuto zkušenost připomenout, zjistil jsem překvapeně, že ty nejhorší otevřeně rasistické výpotky už v diskusi nejsou, admin je zřejmě vymazal – nezvladatelnou nenávistí tenkrát sršela zejména jedna (tuším postarší) paní, která stále na Literu občas publikuje a s oblibou ve svých komentářích a na DF na něco nebo někoho soustavně odplivuje. Takový smutný případ. Ale jinak mi už v tomto směru připadá Liter kultivovanější než tenkrát, jakoby těm největším předsudečníkům už došel dech. Anebo se jen navzájem nečteme :-D
18.10.2015 12:39:49 | Amonasr
Máš pravdu, že předsudky má vlastně každý. Minimálně v tom smyslu, že poměřujeme druhé přes svoje vlastní hodnoty. Logicky rozlišujeme, kdo je víc naše krevní skupina, kdo míň. A hodnotíme, což bychom neměli, protože pak člověk snadno sklouzne k paušalizaci.
Zajímavé je, jak si často ani neuvědomíme, že zatímco nás rozčílí předsudky vůči nám, bohorovně je sami uplatňujeme vůči druhým. Často ty stejné - "Oni si ti Američani o nás Češích myslí, že jsme snad nějací primitivové z Kazachstánu!" Tuhle glosu jsem fakt zažila - její autor se upřímně divil, co mi na ní přijde nekorektní (v Kazachstánu mimochodem nikdy nebyl...). A já určitě občas více či méně vědomě dělám to samé. Jsme jen lidi.
Problém vidím tam, kde svým zjednodušeným kategorizováním začnu urážet nebo znevažovat druhé. Sice chápu, že je za tím často strach nebo osobní komplexy, ale zdá se mi to nebezpečné. V tomhle smyslu mi taky vadí citelná radikalizace české společnosti. Neschopnost podívat se na věci z nadhledu a hlavně zášť a zloba, se kterou jsou různé demagogické názory prezentovány. Od toho je jen kousek k holocaustu..
Mám to štěstí, že naprostá většina lidí kolem mě je tolerantních a kultivovaných. Takové většinou potkávám i na Literu, což mě těší. Je tu spousta úžasné inspirace! Jasně, že je naivní čekat tu 100% souznění. Holt nezbývá, než si těch pár psychicky narušených jedinců dát do Blokovaných. Nakonec k tomu asi je ta funkce určená...
A taky pomáhá si o tom moct pokecat a srovnat si to tak v hlavě. Takže díky!
18.10.2015 18:29:08 | Aida
Milá Aido, nenašel jsem v tom, co jsi tak výstižně a citlivě napsala, jedinou větu, kterou bych nemohl s velkou chutí taky připodepsat - díky :-)
18.10.2015 18:37:35 | Amonasr
každým dnem uhnije a odpadne jeden článek tasemnice z řitě času /jak lístek z kalendáře/-žel zároveň nový doroste..:-D ST
18.10.2015 09:18:40 | Frr
lidské rádoby tasemnice... nesmíme je nechat se krmit...
18.10.2015 04:11:58 | zelená víla
Vyhladovět je – to je ono ;-)
18.10.2015 12:38:36 | Amonasr