Anotace: ...
červené, nehřeje
oblázky z mraků padají na tělo
zkřehlé prsty mrazem
lákají větrem slovům okřídlených
ptáků zpěv a táhnout dál
ostnatý drát chytá se do perutí
a na břehu moře bílá pláž
v písku tvář otisklá
bulvárem
bezvládné mládě zabito
klesá na naše hlavy
za zrcadlem lidé, kteří necítí už
doteky milenek
nežné v hnízdě chmýří
vítr odnáší
neměnné období
věčné jaro a šepoty:
jsi muž
Vcelku vzorně,milá bezprizorně,popouzíš mužské fantazie.Jsi jedna z těch,co vynucují vzdech a i díky Tobě Liter pořád žije.
25.11.2015 21:35:25 | Bakchus
třeba se změní...
02.11.2015 15:09:08 | enigman
šepoty bezprizorních věčný vítr přináší květům-schouleným do ozvěn
jarní písně..jež pozbyla s podzimem slov,..:-ST
31.10.2015 00:36:09 | Frr
Krásně řečeno, děkuji :)
31.10.2015 11:02:22 | bezprizorně