Slzy jí napoví,
že srdce má bolavý.
Křik ptáků v oblacích
něžně jí sdělí, že začíná
den.
S otiskem na tváři,
svědectvím v polštáři,
toulá se v ulicích
a na víčkách stále jí spočívá
sen.
Závoj vlasů havraních,
paprsků tanec na stráních,
odraz světa na lících,
do uší vánek tiše zpívá
„žít“.
Kroky mizí v tichu,
bledne ozvěna smíchu.
Chvěje se plamen svící,
se soumrakem život usíná,
„snít“.
Krásná. :O) ST
05.11.2015 19:56:19 | Tichá meluzína
Děkuji mnohokrát. Jsou to moje první nejisté krůčky mezi všemi těmi skvosty tady..
05.11.2015 20:56:50 | FroniXY