Návštěvnost
ZTIŠENÍ
ZTIŠENÍ
ZTIŠENÍ
tak tiše
jako kapka vody
když mizí bůhvíkam
i v bezvětří
tak tiše
jako se chvěje vzduch
nad klidnou hladinou
tůňky v hlubokém lese
tak tiše
jak pulsuje vesmír ve spáncích
když všechno kolem spí
že slyšíš i tikot hodin
tak tiše
myslím na bolest
jíž byl jsem ušetřen
a přesto mě bolí stále víc
kde jsou ty časy
kdy všechen strach
hravě rozfoukala máma
sama upředená z bázně
což jsem až později pochopil
i ticho už krvácí
nestačí hojit mé rány
jež ale patří jiným
chci rozfoukat jeho bolest
jako to dělávala máma
skláním se k němu blíž
ticho se stává mnou
já stávám se jím
v sobě nacházíme skrýš
Praha, 6.11.2015
https://www.youtube.com/watch?v=sqGP6p0mNc8
Komentáře (41)
Komentujících (12)
Doporučit
TiskPročítám, co mi na Literu za dobu mé absence uniklo a s nadšením pozoruji ohlasy zvuků ticha! Gratuluji, Amone! Strefuješ se do našich srdcí s neomylnou přesností...
14.11.2015 23:19:49 | Aida
Děkuji, vážím si Tvého přijetí :-)
15.11.2015 10:29:36 | Amonasr
na něco není odpověď...snad jen cosi odžít...vnitřně...v tichu...v milosti...za druhé...za nás...za sebe...úsměv.z.
10.11.2015 16:19:00 | zdenka
Podstatu bytí tvoří asi spíš otázky než odpovědi – ticho pak je na ně univerzální odpověď ;-)
10.11.2015 20:34:24 | Amonasr
Až se mi dech zatajil... krásně vyjádřeno.
09.11.2015 22:04:21 | Kapka
Děkuju za krásné přijetí :-)
09.11.2015 22:06:42 | Amonasr
Ticho je lék první volby na vše hlasité kolem nás, mlčení zas lékem na křik uvnitř nás...ST díky Amone, tahle se noří až na dno skrýše mého ticha a mlčení...
06.11.2015 19:41:57 | Nikita44
Musím začít písničkou - nádherná a nestárnoucí, k tichu se hodí jako málokterá. Navíc zpívaná s něhou a pokorou, nedivím se, že sis ji vybral.
A k básni jediné slovo - rozumím.
06.11.2015 18:07:30 | Pamína
Má Pamína mi rozumí – děkuji ;-)
06.11.2015 21:14:56 | Amonasr
..ticho a jeho podoby.......a že jich je:-)
06.11.2015 17:07:01 | isisleo
Chtěl jsem nejdřív napsat "jedna hezčí než druhá" - ale vzápětí mi došlo, že vlastně může mít i podoby, které jsou k neunesení. Ano, drahá přítelkyně - ani zdaleka není ticho jako ticho... :-)
06.11.2015 17:23:22 | Amonasr
Ticho léčí...?
Je plná pokorného ticha.
06.11.2015 13:05:05 | A42
Jo, myslím, že opravdu léčí – je sice plné záhadných a tajuplných zvuků, ale to je asi součást té jeho léčebné terapie… :-D
06.11.2015 14:28:55 | Amonasr
znám to, když člověku zbyde už jen to ticho (a kdo ne že?)...myslím že právě ono mě naučilo nad věcmi uvažovat, přemýšlet a plácat z hlíny fantazie čím dál hlubší nádoby..;-)
06.11.2015 11:34:04 | GiovaniDaVinci
To o té hlíně fantazie je do komentáře škoda. Uplácej z ní něco. :-)
06.11.2015 16:01:10 | A42
myslíš, že to je dobrý? ze mě takovýdle "moudra" padaj furt..;-)) (někdy se mi dostanou i do komentu);-)
-jestli se to někomu líbí, klidně je může použít...mně to nevadí, když to uvidím u někoho jinýho. Naopak, budu mít z toho dobrej pocit, že jsem mohl někoho inspirovat;-)
06.11.2015 18:09:27 | GiovaniDaVinci
Fakt je Ti teprve dvacet…? ;-))
06.11.2015 14:28:15 | Amonasr
no, je...proč?:-D
06.11.2015 18:05:40 | GiovaniDaVinci
:-D Že mi připadáš duševně vyzrálejší, než bývají kluci v tomhle věku - když už se ptáš :-)) Ale mladistvého ducha nezapřeš, aby ses snad nelek´ ;-))
06.11.2015 21:13:58 | Amonasr
:-) to já jen tak moudře žvatlám..;-)
-normálně (v životě) bych se vůbec nedivil, kdyby si mě někdo spletl s někým, kdo chybí na ranní rozcvičce v Bohnicích..:-D
07.11.2015 19:00:56 | GiovaniDaVinci
Ale to je mi právě sympatické - já se sice na veřejnosti (včetně Literu) dost hlídám, ale doma si to pak vynahrazuju, až se mě někdy přítel ptá, jestli taky někdy třeba dospěju. Jsem k němu čestný a tak mu samozřejmě nezastírám, že ne - tuhle možnost, pokud jsem ji někdy vůbec měl, jsem už zkrátka definitivně prošvihl :-D
07.11.2015 19:24:36 | Amonasr
:-D obávám se, že mě čeká "stejný osud" jelikož známky zlepšení stále neregistruji;-)
-a jsem rád, že mě někdo chápe...(moji učitelé už bohužel takové pochopení neměli)...:-D
09.11.2015 15:28:01 | GiovaniDaVinci
V tomhle asi nejlíp člověk chápe hlavně sám sebe :-D Možná proto nemám rád příliš upjaté prostředí a všelijaké rituály a ceremonie - život je příliš krátký na to, aby nebylo škoda každé chvíle, kdy se člověk nemůže uvolnit a být aspoň trochu sám sebou :-D
09.11.2015 17:56:08 | Amonasr
tohle přesně říkám každýmu!:-)
-jo a k těm vypjatým situacím a ceremoniím tě musím odkázat opět na můj komentář o nezadržitelným smíchu...právě tehdy jím "trpím" nejvíc;-)
09.11.2015 22:48:03 | GiovaniDaVinci
No, nechtěl bych k Tobě držet slavnostní proslov... ;-)) Asi bych se slušně zapotil :-D
09.11.2015 22:51:56 | Amonasr
:-DD jo...to asi jo;-))
-nejlepší na tom ale je, že sám, když jsem měl něco přednášet, nebo třeba u maturity, jsem byl koženej totálně!:-))
09.11.2015 22:54:05 | GiovaniDaVinci
Z té druhé strany to vypadá vždycky poněkud jinak. Líp se směje posluchačům... :-D
09.11.2015 23:00:23 | Amonasr
no, to je fakt!:-) (a to jsem si ještě před svým "velevystoupením" dal na posilněnou panoše tequily - i když to byl spíš kýbl..):-)
-ale je fakt, že ten učitel na mechaniku, co mě měl vždycky za úplnýho trotla (počty mi moc nešly), pak koukal jak blázen, když jsem obhajoval ročníkovku, týkající se jednoho mýho vynálezu;-) (obvykle měl u každýho spoustu řečí, ale mně se zeptal na 2 otázky a bylo hotovo...a to jsem ho měl jako oponenta!):-)
...seděl v tichém zadumání...:-D
09.11.2015 23:05:07 | GiovaniDaVinci
Pokud jsi mu mával kolem nosu třeba nějakou hlavní, tak se ani nedivím, že moc nešpital… ;-))
10.11.2015 09:29:47 | Amonasr
nene:-D
byla to prospěšná, civilní věc (a navíc jsem tam předváděl jenom animaci):-)
10.11.2015 11:33:09 | GiovaniDaVinci
Tak tos mě uklidnil ;-))
10.11.2015 13:23:57 | Amonasr
Ticho je někdy ostřejší než nůž...
06.11.2015 11:31:16 | básněnka
Když něco rozřízne ticho, bývá ten řez hluboký… ;-)
06.11.2015 14:27:12 | Amonasr
Obraty a slovní spojení jsou pěkná, ale nějak jsem nepochytila smysl básně. Možná je to moje chyba.
06.11.2015 10:11:02 | Jana M.
Každá báseň je celá teprve tehdy, když jí svůj vlastní smysl vtiskne i čtenář – někdy může být téměř identický s tím, co do toho vložil autor, někdy může být i jiný, jinam posunutý, přesto je to pořád její smysl. Patřím k těm autorům, kteří neradi oklešťují tuhle bohatost vějíře veršů svými vlastními výklady, jež stejně nemůžou nikdy vyčerpat vše, co v tom cítím a co se i ve mně neustále proměňuje. Od toho je tu myslím poezie, že nemá žádné autorem jasně dané a jednou provždy zafixované mantinely. Někdy se nechám k vlastním výkladům (vnitřně hodně nerad) strhnout, v tomto případně to ale neudělám, protože nechci narušit to ticho, kterého jsem se tu pokusil uprostřed noci dotknout… :-)
A to, že si nějaký čtenář pro sebe žádný smysl či pocit z nějaké básně nevezme, bych ani nenazýval chybou. Vnímání každého člověka je natolik specifická a jedinečná věc, že nic, pokud to není vyslovená banalita, nemůže oslovit každého a to je myslím naprosto v pořádku. Třeba si v tom ale při případném dalším čtení taky něco najdeš :-)
06.11.2015 10:33:30 | Amonasr