Bez polibku

Pro noční slávu byla starých mincí

velká škoda,

ale platit se s nimi nemohlo

a ani láska se za ně koupit nedala.

Na nebi bylo jako vždy pár hvězd,

však krása nás udivovala i teď.

Stále jsem podléhala kouzlu

tvých očí zbarvené ranní kávou

a rtům, které se mě nikdy nedotkly.

Měls v dlaních pár kapek rosy,

které jsi jako obvykle nechal

chladnému úsvitu.

Chodívala jsem se dívat do tvých očí

po špičkách,

aby se na mě mohli aspoň trochu 

vlídně podívat,

když i pro polibek ses ke mně 

musel sklánět.