Anotace: ... mám tě stále ráda, i když naše přátelství skončilo- nebo nikdy nezačalo?...
Na každou z otázek
měl v rukávu schovanou
odpověď.
Hleděl mi do očí
a za zády mi splétal pavučinu
lží.
Byl záchranným stéblem,
přítelem slyšícím mou
zpověď.
V bezesných nocích
a deštěm smáčených dnech
tišil strach pulzující mi pod
kůží.
Pohled něžně hladící,
konejšivý hlas, co zněl tak
nevinně.
,,Jsme spřízněné duše“,
jsi tu pro mě, jsem tu pro tebe
Ne…
Ty jsi tam a já uvízla v
pavučině …
ST
18.11.2015 22:05:34 | chatter
zajímavé...nedošlo náhodou jenom k nějakému nedorozumění?
18.11.2015 21:52:37 | GiovaniDaVinci
Ono to bylo složitější...
19.11.2015 16:57:08 | FroniXY
Tohle nebylo přátelství, protože skutečné přátelství nepřináší žádné rozpory.
18.11.2015 21:41:09 | Jana M.