Falešný přítel

Na každou z otázek

měl v rukávu schovanou

                                 odpověď.

Hleděl mi do očí

a za zády mi splétal pavučinu

                                  lží.

Byl záchranným stéblem,

přítelem slyšícím mou

                                 zpověď.

V bezesných nocích

a deštěm smáčených dnech

tišil strach pulzující mi pod

                                  kůží.

Pohled něžně hladící,

konejšivý hlas, co zněl tak

                                   nevinně.

,,Jsme spřízněné duše“,

jsi tu pro mě, jsem tu pro tebe

Ne…

Ty jsi tam a já uvízla v

                                    pavučině …