Anima jménem Ká

 

Kdo jsi a odkud já tě znám?

Kdo vlastně jsi a proč pod kůží tě mám?

Ten obraz, který vidím, když nemůžu spát

Ta tvář a dlaně co nesou mě až do mlhavých rán

  

Kým vlastně můžeš být?

Co chceš mi dát a co chceš mi vzít?

Tvář s půvabem dávných bájí

Jsi tak blízko, až dech se mi tají

 

Jako když ve tmě zasvítí plamen

Dotýkám se tvých bílých ramen

A ty šeptáš slova dojemná

 Jsem tvá Múza a dívka tajemná

 Jsem tvá Múza a láska neznámá

Já jsem tvá Ká

 

Kdo jsi a odkud tě znám?

Proč ve vzpomínkách tě já stále mám?

Řekou času můžu zpátky jít

Po tobě stopy žádné, jen ten zvláštní neklid

 

Dál můžu na tenkém ledě stát

A pod košilí skrývat bolestný šrám

Jsi hlas, kteří jiní neslyší

A má slova ozvěnou na prázdném nádraží

Kdo ji a kde má Ká?

 

(Hanuš Šparlinek,12.2.2016)